Lukáš 2:13-44 in Czech

¹³ A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

¹⁴ Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

¹⁵ I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.

¹⁶ I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.

¹⁷ A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.

¹⁸ I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.

¹⁹ Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.

²⁰ I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.

²¹ A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.

²² A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,

²³ (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

²⁴ A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.

²⁵ A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

²⁶ A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

²⁷ Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,

²⁸ Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

²⁹ Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

³⁰ Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

³¹ Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

³² Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

³³ Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.

³⁴ I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,

³⁵ (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

³⁶ Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.

³⁷ A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.

³⁸ A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.

³⁹ Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.

⁴⁰ Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.

⁴¹ I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

⁴² A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,

⁴³ A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.

⁴⁴ Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.

¹³ A hned se s andělem objevilo množství nebeského vojska, jež chválilo Boha a říkalo:

¹⁴ “Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, Boží zalíbení v lidech.”

¹⁵ A stalo se, že když od nich ti andělé odešli do nebe, řekli pastýři jedni druhým: “Pojďme tedy do Betléma a pohleďme na tu věc, která se stala, jak nám ji Pán oznámil.”

¹⁶ Přišli tedy se spěchem a nalezli Marii a Josefa i to děťátko ležící v jeslích.

¹⁷ A když ho uviděli, začali rozhlašovat, co jim bylo o tom dítěti řečeno.

¹⁸ A všichni, kteří to slyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři říkali.

¹⁹ Marie pak všechna ta slova uchovávala a zvažovala ve svém srdci.

²⁰ A ti pastýři při návratu oslavovali a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli tak, jak jim bylo řečeno.

²¹ Když se pak naplnilo osm dní pro obřezání dítěte, dali mu jméno Ježíš, jak ho pojmenoval anděl předtím, než bylo počato v lůnu.

²² A když se naplnily dny jejího očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pánem

²³ (jak je napsáno v Pánově zákoně: “Každý chlapec otvírající lůno bude zasvěcen Pánu”)

²⁴ a aby dali oběť, jak je to řečeno v Pánově zákoně: “Dvě hrdličky nebo dvě holoubata.”

²⁵ A hle, v Jeruzalémě byl člověk jménem Simeon. Ten člověk byl spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch Svatý byl na něm.

²⁶ Jemu bylo od Ducha Svatého sděleno, že nespatří smrt dříve, než uvidí Pánova Krista.

²⁷ Ten přišel veden Duchem do chrámu. A když rodiče přinesli to dítě, Ježíše, aby s ním naložili podle zvyklosti Zákona,

²⁸ tehdy ho vzal do náručí, dobrořečil Bohu a řekl:

²⁹ “Nyní, Hospodine, propouštíš svého služebníka v pokoji podle svého slova.

³⁰ Neboť mé oči spatřily tvé spasení,

³¹ které jsi připravil před tváří všech lidí

³² - světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.”

³³ A jeho otec a matka se divili těm věcem, které o něm byly řečeny.

³⁴ Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: “Hle, tento je určen k pádu a pozdvižení mnohých v Izraeli a za znamení, kterému bude odpíráno

³⁵ (a i tvou vlastní duší pronikne meč), aby bylo zjeveno myšlení mnoha srdcí.”

³⁶ Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Ta byla ve velmi pokročilém věku a s mužem žila od svého panenství jen sedm let.

³⁷ Byla vdova a bylo jí okolo osmdesáti čtyř let. Ta nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.

³⁸ Ta přišla ve stejnou chvíli a vzdávala Pánu chválu a říkala o něm všem, kdo v Jeruzalémě očekávali vykoupení.

³⁹ A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje, do svého města Nazaretu.

⁴⁰ Dítě pak rostlo a sílilo v duchu, naplňováno moudrostí a Boží milost byla na něm.

⁴¹ Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek Veliké noci.

⁴² Také když mu bylo dvanáct let, šli podle toho svátečního zvyku vzhůru do Jeruzaléma.

⁴³ A když se naplnily dny toho svátku, a už se vraceli, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě a Josef ani jeho matka o tom nevěděli.

⁴⁴ V domnění, že je v karavaně, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.