Lukáš 23:25-41 in Czech

²⁵ I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.

²⁶ A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.

²⁷ I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.

²⁸ A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.

²⁹ Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.

³⁰ Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!

³¹ Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?

³² Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.

³³ A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.

³⁴ Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.

³⁵ I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.

³⁶ Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,

³⁷ A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.

³⁸ A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.

³⁹ Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.

⁴⁰ A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?

⁴¹ Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.

²⁵ a propustil jim toho, který byl vsazen do vězení za vzpouru a vraždu, o něhož žádali, ale Ježíše vydal jejich vůli.

²⁶ A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona Kyrénského, který šel z pole, a naložili mu kříž, aby ho nesl za Ježíšem.

²⁷ Šlo za ním veliké množství lidu i ženy, které nad ním plakaly a naříkaly.

²⁸ Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale plačte nad sebou a nad svými dětmi.

²⁹ Neboť hle, přicházejí dny, kdy řeknou: ‘Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!’

³⁰ Tehdy začnou říkat horám: ‘Padněte na nás!’ A kopcům: ‘Přikryjte nás!’

³¹ Když se totiž toto děje zelenému stromu, co se stane se suchým?”

³² A k popravě s ním byli vedeni ještě dva jiní, zločinci.

³³ Když pak přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince - jednoho po pravici a druhého po levici.

³⁴ Tehdy Ježíš řekl: “Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!” A když si dělili jeho šaty, házeli o ně los.

³⁵ Lidé tam stáli a dívali se; a s nimi se mu vysmívali také přední muži, kteří říkali: “Jiné spasil, tak ať spasí sám sebe, jestliže je to Kristus, ten Boží Vyvolený!”

³⁶ A vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet

³⁷ a říkali: “Jestli jsi ten židovský král, zachraň sám sebe!”

³⁸ Byl nad ním také nápis, napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny: “TOTO JE ŽIDOVSKÝ KRÁL.”

³⁹ A jeden z těch zločinců, kteří viseli s ním, mu spílal a říkal: “Jestliže jsi Kristus, zachraň sám sebe i nás!”

⁴⁰ Ale ten druhý mu odpověděl a káral ho slovy: “Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi ve stejném odsouzení!

⁴¹ A my jistě trpíme spravedlivě, protože dostáváme, co si za své skutky zasloužíme, ale tenhle nic zlého neudělal.”