Lukáš 22:31-62 in Czech

³¹ I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.

³² Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.

³³ A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.

³⁴ On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.

³⁵ I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.

³⁶ Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.

³⁷ Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.

³⁸ Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.

³⁹ A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.

⁴⁰ A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.

⁴¹ A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,

⁴² Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.

⁴³ I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.

⁴⁴ A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.

⁴⁵ A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.

⁴⁶ I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.

⁴⁷ A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.

⁴⁸ Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?

⁴⁹ A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?

⁵⁰ I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.

⁵¹ A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.

⁵² I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?

⁵³ Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.

⁵⁴ A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.

⁵⁵ A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.

⁵⁶ A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.

⁵⁷ A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.

⁵⁸ A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.

⁵⁹ A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.

⁶⁰ I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.

⁶¹ I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

⁶² I vyšed ven Petr, plakal hořce.

³¹ Tehdy Pán řekl: “Šimone, Šimone, hle, Satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici.

³² Já jsem ale za tebe prosil, aby tvá víra nepřestala. A ty, až se jednou obrátíš, posiluj své bratry.”

³³ A on mu řekl: “Pane, s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!”

³⁴ On však odpověděl: “Říkám ti, Petře, dnes se kohout neozve, dokud třikrát nezapřeš, že mě znáš.”

³⁵ Tehdy jim řekl: “Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a bez obuvi, měli jste snad v něčem nedostatek?” A oni řekli: “V ničem.”

³⁶ Řekl jim tedy: “Ale teď, kdo má měšec, ať si ho vezme, podobně i mošnu; a kdo nemá, ať prodá svůj plášť a koupí si meč.

³⁷ Říkám vám totiž, že se na mně musí splnit ještě toto Písmo: ‘Byl započten mezi zločince.’ Neboť to, co je napsáno o mně, se naplňuje.”

³⁸ Oni tedy řekli: “Pane, pohleď, zde jsou dva meče. “A on jim řekl: “To stačí.”

³⁹ Když pak vyšel ven, šel podle svého zvyku na Olivetskou horu a šli za ním i jeho učedníci.

⁴⁰ A když přišel na místo, řekl jim: “Modlete se, abyste nevešli do pokušení.”

⁴¹ Sám se pak od nich vzdálil asi co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se:

⁴² “Otče, pokud chceš, odejmi ode mne tento kalich; ať se však nestane má vůle, ale tvá!”

⁴³ Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho.

⁴⁴ Modlil se tedy ve smrtelném zápase ještě horlivěji a jeho pot začal být jako krůpěje krve stékající na zem.

⁴⁵ Když potom vstal od modlitby a přišel k učedníkům, nalezl je spící zármutkem.

⁴⁶ Řekl jim: “Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli do pokušení.”

⁴⁷ A když ještě mluvil, hle, zástup a jeden ze dvanácti, jménem Jidáš, šel před nimi a přiblížil se k Ježíši, aby ho políbil.

⁴⁸ Ježíš mu však řekl: “Jidáši, polibkem zrazuješ Syna člověka?”

⁴⁹ Když tedy ti okolo něj uviděli, k čemu se schyluje, řekli mu: “Pane, máme se bít mečem?”

⁵⁰ Jeden z nich zasáhl otroka nejvyššího kněze a usekl mu pravé ucho.

⁵¹ Ježíš však odpověděl: “Nechte už toho!” A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.

⁵² Tehdy Ježíš řekl těm velekněžím a velitelům chrámové stráže a starším, kteří na něj přišli: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi?

⁵³ Každý den jsem s vámi býval v chrámu a nevztáhli jste na mě ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty.”

⁵⁴ A když ho zajali, vedli ho a přivedli do domu nejvyššího kněze. Petr ho ale zpovzdálí následoval,

⁵⁵ a když uprostřed dvora zapálilioheň a společně se posadili, seděl Petr mezi nimi.

⁵⁶ Jedna služebná si ho všimla, jak sedí u ohně, upřeně se na něj podívala a řekla: “Tenhle byl také s ním.”

⁵⁷ Ale on ho zapřel. Řekl: “Ženo, já ho neznám!”

⁵⁸ A když si ho po malé chvíli všiml jiný, řekl: “Ty jsi také jeden z nich.” Petr však řekl: “Člověče, nejsem!”

⁵⁹ Když potom uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: “Opravdu, tenhle s ním byl také! Vždyť je také Galilejec!”

⁶⁰ Petr však řekl: “Člověče, nevím, o čem mluvíš!” A vtom, když ještě mluvil, zakokrhal kohout

⁶¹ a Pán se obrátil a pohlédl na Petra. Tehdy se Petr rozpomenul na Pánovo slovo, jak mu řekl: “Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš.”

⁶² A Petr vyšel ven a hořce se rozplakal.