Lukáš 14:3-32 in Czech

³ I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

⁴ A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

⁵ A odpověděv k nim řekl: Èí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

⁶ I nemohli jemu na to odpovědíti.

⁷ Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim:

⁸ Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

⁹ A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

¹⁰ Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

¹¹ Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

¹² Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

¹³ Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

¹⁴ A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

¹⁵ I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

¹⁶ On pak řekl jemu: Èlověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

¹⁷ I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

¹⁸ I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

¹⁹ A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

²⁰ A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

²¹ I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

²² I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

²³ Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

²⁴ Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

²⁵ Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

²⁶ Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

²⁷ A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

²⁸ Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

²⁹ Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

³⁰ Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

³¹ Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

³² Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

³ Ježíš tedy těm učeným v Zákoně a farizeům odpověděl: “Smí se v sobotu uzdravovat?”

⁴ Ale oni mlčeli. A tak ho vzal, uzdravil a propustil.

⁵ Potom jim odpověděl: “Kdo z vás v sobotní den ihned nevytáhne svého osla nebo vola, když mu spadne do studny?”

⁶ A nemohli mu na to odpovědět.

⁷ Když pak pozoroval, jak si vybírají přední místa, pověděl pozvaným podobenství. Řekl jim:

⁸ “Kdybys byl někým pozván na svatbu, nesedej si na přední místo, aby tam snad nebyl pozván někdo váženější než ty.

⁹ Ten, který pozval tebe i jeho, by pak přišel a řekl ti: ‘Uvolni mu místo.’ A tehdy bys s hanbou zaujal poslední místo.

¹⁰ Když jsi tedy pozván, jdi a posaď se na posledním místě, aby ten, který tě pozval, přišel a řekl ti: ‘Příteli, pojď výš.’ Tehdy budeš mít před svými spoluhodovníky chválu.

¹¹ Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.”

¹² Tehdy řekl také tomu, který ho pozval: “Když pořádáš oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby snad zase oni nepozvali tebe a měl bys odplatu.

¹³ Ale když pořádáš hostinu, zvi chudé, chromé, zmrzačené a slepé

¹⁴ a budeš požehnaný. Nemají totiž, čím by ti odplatili, ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.”

¹⁵ Když to uslyšel jeden ze spoluhodovníků, řekl mu: “Blaze tomu, kdo bude jíst chléb v Božím království.”

¹⁶ On mu však řekl: “Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho hostů.

¹⁷ V čas večeře pak poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: ‘Pojďte, neboť všechno už je připraveno.’

¹⁸ Všichni se ale jednomyslně začali vymlouvat. První mu řekl: ‘Koupil jsem pole a musím se na ně jít podívat. Prosím tě, omluv mne.’

¹⁹ Druhý řekl: ‘Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mne.’

²⁰ A jiný řekl: ‘Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.’

²¹ Když se pak ten služebník vrátil, oznámil ty věci svému pánu. Tehdy se hospodář rozhněval a řekl svému služebníku: ‘Vyjdi rychle do ulic a uliček města a přiveď sem chudé, chromé, zmrzačené a slepé.’

²² A služebník řekl: ‘Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a ještě je místo.’

²³ Pán tedy řekl služebníku: ‘Vyjdi na cesty a mezi ploty a přinuť lidi přijít, ať se můj dům naplní.

²⁴ Říkám vám totiž, že nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mou večeři.’”

²⁵ Šly s ním veliké zástupy a on se obrátil a řekl jim:

²⁶ “Jde-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce i matku i ženu i děti i bratry i sestry a dokonce i svou vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.

²⁷ A kdokoli nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.

²⁸ Neboť kdo z vás, když chce postavit věž, si nejdříve nesedne a nespočítá náklad, má-li na to, aby ji dokončil?

²⁹ Aby snad, když by položil základ a nemohl stavbu dokončit, nezačali se mu posmívat všichni, kteří by to viděli,

³⁰ se slovy: ‘Tento člověk začal stavět a nemohl to dokončit.’

³¹ Anebo - který král si cestou do boje proti jinému králi nejdříve nesedne, aby se poradil, může-li se s deseti tisíci utkat s tím, který proti němu táhne s dvaceti tisíci?

³² Jinak totiž k němu pošle poselstvo, když bude ještě daleko, a bude se ptát na podmínky míru.