Lukáš 12:6-35 in Czech

⁶ Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.

⁷ Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.

⁸ Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.

⁹ Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.

¹⁰ A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.

¹¹ Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.

¹² Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.

¹³ I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.

¹⁴ A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?

¹⁵ I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.

¹⁶ Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.

¹⁷ I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?

¹⁸ I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.

¹⁹ A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.

²⁰ I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?

²¹ Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.

²² Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.

²³ Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.

²⁴ Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?

²⁵ A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?

²⁶ Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?

²⁷ Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.

²⁸ A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?

²⁹ I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.

³⁰ Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.

³¹ Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.

³² Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.

³³ Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.

³⁴ Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.

³⁵ Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.

⁶ Neprodává se snad pět vrabců za dva haléře? A jediný z nich není před Bohem zapomenut.

⁷ Vám jsou však spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.”

⁸ “Říkám vám tedy: Kdokoli mne vyzná před lidmi, toho i Syn člověka vyzná před Božími anděly.

⁹ Kdo mne ale před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.

¹⁰ A každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, ale tomu, kdo by se rouhal Duchu Svatému, odpuštěno nebude.

¹¹ Když vás pak povedou do shromáždění a před vrchnosti a vlády, nestarejte se, co a jak máte odpovídat a co říkat,

¹² protože Duch Svatý vás v tu chvíli naučí, co máte říci.”

¹³ Někdo ze zástupu mu řekl: “Mistře, řekni mému bratru, ať se se mnou rozdělí o dědictví!”

¹⁴ On mu však řekl: “Člověče, kdo mě nad vámi ustanovil soudcem nebo děličem?”

¹⁵ Řekl jim tedy: “Dejte pozor a varujte se lakomství; neboť život člověka nespočívá v hojnosti jeho majetku.”

¹⁶ Tehdy jim řekl podobenství: “Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu.

¹⁷ Přemýšlel tedy a říkal si: ‘Co budu dělat? Vždyť nemám, kam bych shromáždil svou úrodu!’

¹⁸ Potom řekl: ‘Udělám toto: Zbořím své stodoly a postavím větší a tam shromáždím všechnu svou úrodu i své zboží.

¹⁹ A své duši řeknu: Duše, máš mnoho zboží uloženého na mnoho let. Odpočívej, jez, pij, vesel se!’

²⁰ Ale Bůh mu řekl: ‘Blázne, tuto noc od tebe vyžádají tvou duši a čí bude to, co jsi připravil?’

²¹ Tak je to s každým, kdo si hromadí poklady a není bohatý v Bohu.”

²² Tehdy řekl svým učedníkům: “Proto vám říkám, nemějte starost o svůj život, co byste jedli, ani o tělo, co byste si oblékali.

²³ Život je víc než pokrm a tělo víc než oděv.

²⁴ Pohleďte na havrany, že nesejí ani nesklízejí a nemají spíže ani stodoly, ale Bůh je živí. Čím větší cenu máte vy než ptáci!

²⁵ Kdo z vás může pečlivým staráním přidat ke své výšce jediný loket?

²⁶ Když tedy nezmůžete ani to nejmenší, proč se staráte o to ostatní?

²⁷ Pohleďte na lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.

²⁸ Jestliže tedy Bůh takto obléká trávu, která je dnes na louce a zítra bude hozena do pece, čím spíše vás, vy malověrní?!

²⁹ Nehledejte tedy, co byste jedli nebo co byste pili, ani se tím nezneklidňujte.

³⁰ Všechny tyto věci totiž vyhledávají národy tohoto světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete.

³¹ Hledejte raději Boží království a všechny tyto věci vám budou přidány.

³² Neboj se, maličké stádo, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.

³³ Prodávejte svůj majetek a dávejte milosrdné dary. Udělejte si měšce, které nestárnou, nehynoucí poklad v nebi, kam zloděj nepřichází a kde mol neničí.

³⁴ Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.”

³⁵ “Vaše bedra ať jsou přepásaná a vaše lampy ať hoří.