Kazatel 7:1-15

¹Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.

²Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.

³Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.

⁴Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.

⁵Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.

⁶Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.

⁷Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.

⁸Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.

⁹Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.

¹⁰Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.

¹¹Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;

¹²Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.

¹³Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?

¹⁴V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.

¹⁵Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.