Jan 1:2-41 in Czech

² To bylo na počátku u Boha.

³ Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.

⁴ V něm život byl, a život byl světlo lidí.

⁵ A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.

⁶ Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.

⁷ Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.

⁸ Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.

⁹ Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.

¹⁰ Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.

¹¹ Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.

¹² Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,

¹³ Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.

¹⁴ A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.

¹⁵ Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.

¹⁶ A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.

¹⁷ Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.

¹⁸ Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.

¹⁹ A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?

²⁰ I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.

²¹ I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.

²² I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?

²³ Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.

²⁴ Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.

²⁵ I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?

²⁶ Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.

²⁷ Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.

²⁸ Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.

²⁹ Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.

³⁰ Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.

³¹ A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.

³² A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.

³³ A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.

³⁴ A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.

³⁵ Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,

³⁶ A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.

³⁷ I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.

³⁸ I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim:

³⁹ Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš?

⁴⁰ Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.

⁴¹ Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.

² To bylo na počátku u Boha.

³ Všechny věci povstaly skrze něj a bez něho nepovstalo nic, co je.

⁴ V něm byl život a ten život byl světlo lidí.

⁵ A to světlo svítí ve tmě, ale tma ho nepohltila.

⁶ Byl člověk poslaný od Boha, jehož jméno bylo Jan.

⁷ Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby skrze něho všichni uvěřili.

⁸ On nebyl to Světlo, ale přišel, aby o tom Světle vydal svědectví.

⁹ Tento byl to pravé Světlo, které osvětluje každého člověka přicházejícího na svět.

¹⁰ Byl na světě a svět povstal skrze něj, ale svět ho nepoznal.

¹¹ Přišel do svého vlastního a jeho vlastní ho nepřijali.

¹² Ale všem, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími syny, totiž těm, kteří věří v jeho jméno,

¹³ kteří jsou zrozeni ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha.

¹⁴ A to Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi (a viděli jsme jeho slávu, slávu jakou má Jednorozený od Otce), plné milosti a pravdy.

¹⁵ Jan o něm vydával svědectví a volal: “Toto je ten, o němž jsem řekl: Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.”

¹⁶ A my všichni jsme vzali z jeho plnosti, a to milost za milost.

¹⁷ Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, ale milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.

¹⁸ Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten ho vylíčil.

¹⁹ A toto je Janovo svědectví: Když Židé poslali kněze a levíty z Jeruzaléma, aby se ho zeptali: “Kdo jsi?”

²⁰ Tehdy to vyznal a nezapřel. Vyznal: “Já nejsem Kristus.”

²¹ Zeptali se ho: “Kdo tedy? Jsi Eliáš?” A on řekl: “Nejsem.” “Jsi ten Prorok?” A odpověděl: “Ne.”

²² Řekli mu tedy: “Kdo jsi? Ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co říkáš sám o sobě?”

²³ Tehdy řekl: “Já jsem ‘hlas volajícího na poušti: Srovnejte Pánovu cestu!’ jak řekl prorok Izaiáš.”

²⁴ A ti, kteří byli posláni, byli z farizeů.

²⁵ Zeptali se ho tedy a řekli mu: “Proč tedy křtíš, když nejsi Kristus ani Eliáš ani ten Prorok?”

²⁶ Jan jim odpověděl: “Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí ten, koho vy neznáte.

²⁷ To je ten, který přichází po mně, ale je přede mnou. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu.”

²⁸ Toto se stalo v Betabaře za Jordánem, kde Jan křtil.

²⁹ Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak přichází k němu, a řekl: “Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!

³⁰ To je ten, o němž jsem řekl: Po mně přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.

³¹ A já jsem ho neznal, ale přišel jsem křtít vodou proto, aby byl zjeven Izraeli.”

³² Jan tedy vydal svědectví: “Viděl jsem Ducha, jak sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm.

³³ Já jsem ho neznal, ale Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: ‘Na koho spatříš sestoupit Ducha a zůstat na něm, to je ten, který křtí Duchem Svatým.’

³⁴ A já jsem to viděl a vydal jsem svědectví, že on je ten Boží Syn.”

³⁵ Druhého dne tam Jan znovu stál se dvěma ze svých učedníků.

³⁶ Když spatřil Ježíše, jak se prochází, řekl: “Hle, Beránek Boží.”

³⁷ A ti dva učedníci ho slyšeli, když to říkal, a odešli za Ježíšem.

³⁸ A když se Ježíš obrátil a spatřil je, jak jdou za ním, řekl jim:

³⁹ “Co hledáte?” A oni mu řekli: “Rabbi” (což se překládá: Mistře), “kde bydlíš?”

⁴⁰ Řekl jim: “Pojďte a podívejte se.” Šli tedy a viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u něho. (A bylo okolo desáté hodiny.)

⁴¹ Jeden z těch dvou, kteří to od Jana slyšeli a následovali ho, byl Ondřej, bratr Šimona Petra.