1Je-li tedy v Kristu nějaké povzbuzení, je-li nějaké potěšení lásky, je-li nějaké společenství Ducha, je-li nějaký soucit a milosrdenství,
2dovršte mou radost: smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše a jedné mysli.
3Nic nedělejte pod vlivem ctižádosti nebo ješitnosti, ale v pokoře pokládejte jedni druhé za přednější než sami sebe.
4Ať si každý nehledí jen svého, ale každý také toho, co je druhých.
5Nechť je tedy ve vás totéž smýšlení, jaké bylo v Kristu Ježíši,
6který ačkoli se nacházel v Božím způsobu existence, nepovažoval to, že je roven Bohu, za kořist,
7ale zmařil sám sebe, když přijal způsob služebníka a stal se podobným lidem.
8A když se ocitl v lidské podobě, pokořil se a stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.
9Proto ho Bůh také povýšil nade všechno a dal mu jméno nad každé jméno,
10aby ve jménu Ježíše pokleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí
11a každý jazyk aby vyznal ke slávě Boha Otce, že Ježíš Kristus je Pán.
12Proto, moji milovaní, jako jste byli vždycky poslušní, nejen když jsem byl přítomen, ale nyní mnohem více, když jsem nepřítomen, s bázní a chvěním uskutečňujte spasení svých duší.
13Vždyť ten, kdo ve vás podle své dobré vůle působí chtění i činění, je Bůh!
14Všechno dělejte bez reptání a pochybování,
15abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez vady uprostřed pokřiveného a zvráceného pokolení, v němž záříte jako světla ve světě.
16Pevně se držte slova života, abych se v Kristův den mohl chlubit, že jsem neběžel nadarmo ani se nadarmo nenamáhal.
17Jestliže ale začínám být obětován pro oběť a službu vaší víře, raduji se a raduji se spolu s vámi všemi.
18Stejně se tedy radujte i vy a radujte se spolu se mnou.
19Mám naději v Pánu Ježíši, že k vám brzy pošlu Timotea, abych i já byl dobré mysli, když se dozvím, jak se vám daří.
20Nemám totiž nikoho stejně smýšlejícího, kdo by se opravdově staral o vaše věci,
21neboť všichni hledají svůj vlastní prospěch a ne prospěch Ježíše Krista.
22O něm však víte, jak se osvědčil, že jako syn otci sloužil spolu se mnou v evangeliu.
23Toho tedy doufám pošlu, hned jak uvidím, co se mnou bude.
24Spoléhám však v Pánu na to, že k vám brzy přijdu i sám.
25Považoval jsem však za nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, vašeho vyslance a služebníka k mojí potřebě.
26Toužil totiž po vás všech a byl znepokojen, protože jste slyšeli, že byl zesláblý.
27A vskutku byl zesláblý až k smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.
28Posílám ho tedy tím ochotněji, abyste se zaradovali, když ho znovu uvidíte, a já abych byl méně zarmoucen.
29Přijměte ho tedy v Pánu s veškerou radostí a mějte takové lidi v úctě.
30Vždyť se pro Kristovo dílo přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, co chybělo ve vaší službě vůči mně.
