1Jako spolupracovníci vás však také napomínáme, abyste nepřijímali Boží milost nadarmo.
2Vždyť on říká: “V čas milosti jsem tě vyslyšel a ve dni spasení jsem ti přispěl na pomoc.” Hle, nyní je čas milosti, hle, nyní je den spasení!
3V ničem nedáváme žádnou příležitost k pohoršení, aby naší službě nebylo co vytknout,
4ale ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: v mnohé vytrvalosti, v souženích, v nedostatcích, v úzkostech,
5v ranách, ve vězeních, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech,
6v čistotě, v poznání, v trpělivosti, v laskavosti, v Duchu Svatém, v nepředstírané lásce,
7ve slově pravdy, v Boží moci; skrze výzbroj spravedlnosti napravo i nalevo,
8skrze slávu i pohanu, skrze zlou i dobrou pověst; jako bludaři, a přitom pravdomluvní,
9jako neznámí, a přitom dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestaní, a přitom nevydávaní na smrt,
10jako zarmoucení, stále se však radující, jako chudí, avšak obohacující mnohé, jako nic nemající, a přitom všechno vlastnící.
11Naše ústa jsou otevřena k vám, Korintští, naše srdce je rozšířeno.
12Nejste omezeni námi, ale jste omezeni svými vlastními city.
13Na oplátku za to (mluvím jako k dětem) se tedy rozšiřte i vy.
14Netáhněte jho s nevěřícími. Vždyť jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí a jaké společenství světla s temnotou?
15Jaká je shoda Krista s Beliálem a jaký díl má věřící s nevěřícím?
16Jaké je spolčení Božího chrámu s modlami? Vy jste přece chrám živého Boha, jak Bůh řekl: “Budu v nich přebývat a procházet se mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.”
17Proto: “Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Pán, nedotýkejte se nečistého; a já vás přijmu.”
18“A budu vaším Otcem a vy mi budete syny a dcerami, praví Pán Všemohoucí.”
