1Staršího nekárej, ale domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům,
2starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, ve vší čistotě.
3Cti vdovy, které jsou opravdovými vdovami.
4Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ať se oni učí prokazovat zbožnost předně vůči vlastnímu domu a odplácet svým rodičům; neboť to je v Božích očích dobré a vzácné.
5Ta, která je opravdová vdova (to jest osamělá), spoléhá na Boha a zůstává v prosbách a modlitbách dnem i nocí;
6ale ta, která žije požitkářsky, je mrtvá zaživa.
7Přikazuj jim tedy tyto věci, ať jsou bez úhony.
8Jestliže se pak někdo nestará o své vlastní a zvláště o členy své rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.
9Za vdovu ať je počítána nejméně šedesátiletá, jež byla manželkou jednoho muže,
10osvědčená v dobrých skutcích: jestliže vychovala děti, jestliže přijímala hosty, jestliže myla nohy svatým, jestliže pomáhala souženým, jestliže se věnovala každému dobrému dílu.
11Ale odmítej započítat mladší vdovy, neboť když nedbají na Krista a začnou být rozpustilé, chtějí se vdávat.
12Takové nesou odsouzení, protože zavrhly svou první víru.
13Zároveň se také učí zahálet a chodit po domech; a nejen zahálet, ale také být klevetivé a všetečné a mluvit, co se nepatří.
14Proto si přeji, aby se mladší vdovy vdávaly, rodily děti, vedly domácnost a nedávaly protivníkovi žádnou příležitost k pomlouvání.
15Některé se už totiž uchýlily zpět k Satanovi.
16Jestliže tedy některý věřící muž nebo žena má v rodině vdovy, ať jim pomáhá, aby nebyla zatěžována církev a mohla pomoci opravdovým vdovám.
17Starší, kteří dobře vedou sbor, ať jsou pokládáni za hodné dvojí cti, zvláště ti, kteří pracují ve slově a učení.
18Písmo totiž říká: “Mlátícímu volu nezavážeš ústa” a “Dělník je hoden své mzdy.”
19Obvinění proti staršímu nepřijímej, jedině na základě výpovědi dvou nebo tří svědků.
20Ty, kteří hřeší, kárej přede všemi, aby i ostatní měli bázeň.
21Zapřísahám tě před Bohem a Pánem Ježíšem Kristem a před vyvolenými anděly, abys tyto věci dodržoval bez předsudků a nedělal nic předpojatě.
22Na nikoho nevkládej ruce ukvapeně a neměj účast na cizích hříších; zachovávej sám sebe v čistotě.
23Nepij již pouze vodu, ale kvůli svému žaludku a svým častým nemocem užívej trošku vína.
24Hříchy některých lidí jsou zřejmé a předem vedou k odsouzení, u jiných však teprve následují.
25Právě tak jsou zřejmé i dobré skutky; a ty, s nimiž je tomu jinak, nemohou zůstat skryty.
