Skutky apoštolské 9:3-34 in Czech

³ A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.

⁴ A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?

⁵ A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.

⁶ A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.

⁷ Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.

⁸ I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.

⁹ I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.

¹⁰ Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.

¹¹ A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,

¹² A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.

¹³ I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.

¹⁴ A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.

¹⁵ I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.

¹⁶ Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.

¹⁷ I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.

¹⁸ A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.

¹⁹ A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.

²⁰ A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.

²¹ I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?

²² Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.

²³ A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.

²⁴ Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.

²⁵ Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.

²⁶ Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.

²⁷ Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.

²⁸ I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,

²⁹ A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.

³⁰ To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.

³¹ A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.

³² Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.

³³ I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.

³⁴ I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.

³ Když pak byl na cestě a přibližoval se k Damašku, stalo se, že ho náhle obklopilo světlo z nebe.

⁴ A když padl na zem, uslyšel hlas, jak mu říká: “Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?”

⁵ Řekl tedy: “Kdo jsi, Pane?” A Pán řekl: “Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Je pro tebe těžké vzpírat se proti bodcům.”

⁶ Řekl tedy s rozechvěním a bázní: “Pane, co chceš, abych dělal?” A Pán mu odpověděl: “Vstaň, vejdi do města a tam ti bude řečeno, co máš dělat.”

⁷ A ti muži, kteří šli s ním, stáli oněmělí, protože slyšeli ten hlas, ale nikoho neviděli.

⁸ Saul pak vstal ze země a když otevřel oči, nic neviděl. Vzali ho tedy za ruce a dovedli do Damašku.

⁹ A tam byl tři dny bez zraku a nejedl ani nepil.

¹⁰ V Damašku pak byl jeden učedník, jménem Ananiáš, a Pán mu ve vidění řekl: “Ananiáši!” A on řekl: “Zde jsem, Pane.”

¹¹ Pán mu řekl: “Vstaň, jdi do ulice, které se říká Přímá, a vyhledej v Judově domě Saula zvaného Tarský. Neboť hle, modlí se

¹² a ve vidění viděl muže jménem Ananiáš, jak jde k němu a vkládá na něj ruku, aby prohlédl.”

¹³ Ananiáš však odpověděl: “Pane, slyšel jsem o tom muži od mnoha lidí, kolik zlého napáchal tvým svatým v Jeruzalémě!

¹⁴ A zde má od velekněží zmocnění, aby svázal všechny, kdo vzývají tvé jméno.”

¹⁵ Ale Pán mu řekl: “Jdi, protože on je má vyvolená nádoba, aby přinášel mé jméno pohanům, králům i synům Izraele.

¹⁶ Ukážu mu totiž, kolik musí vytrpět pro mé jméno.”

¹⁷ Ananiáš tedy odešel, a když vešel do toho domu, vložil na něj ruce a řekl: “Saule, bratře, Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě, po níž jsi šel, mě poslal, abys prohlédl a byl naplněn Duchem Svatým.”

¹⁸ A hned jako by mu z očí spadly šupiny a náhle prohlédl. Potom vstal a byl pokřtěn,

¹⁹ a když přijal pokrm, posilnil se. Saul pak zůstal s učedníky, kteří byli v Damašku, několik dní.

²⁰ A hned v synagogách kázal, že Ježíš Kristus je Boží Syn.

²¹ Všichni, kteří ho slyšeli, tedy žasli a říkali: “Copak toto není ten, který v Jeruzalémě vyhlazoval ty, kdo vzývali toto jméno a sem přišel proto, aby je odvedl svázané k velekněžím?”

²² Saul však stále více rostl v síle a pobuřoval Židy, kteří bydleli v Damašku, když dokazoval, že tento Ježíš je Kristus.

²³ A když uběhlo mnoho dní, rozhodli se Židé společně, že ho zabijí.

²⁴ Saul se však o jejich úkladech dozvěděl. Ve dne i v noci hlídali brány, aby ho mohli zabít,

²⁵ ale učedníci ho v noci vzali a spustili ho v koši přes hradbu.

²⁶ Když tedy Saul přišel do Jeruzaléma, pokoušel se připojit k učedníkům, ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že je učedník.

²⁷ Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána, a že s ním mluvil, a jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu.

²⁸ A tak s nimi pobýval v Jeruzalémě

²⁹ a směle mluvil ve jménu Pána Ježíše. Rozmlouval a hádal se s helénisty, a tak se ho pokoušeli zabít.

³⁰ Bratři se to však dozvěděli, odvedli ho do Cesareje a poslali ho do Tarsu.

³¹ A tak církve po celém Judsku, Galileji i Samaří měly klid a budovaly se; chodily v Pánově bázni a rozmnožovaly se potěšením Ducha Svatého.

³² A když Petr procházel všechny církve, stalo se, že přišel také ke svatým, kteří bydleli v Lyddě.

³³ Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáš, který byl ochrnutý a ležel na lůžku už osm let.

³⁴ Petr mu tedy řekl: “Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si!” A tak hned vstal