Skutky apoštolské 5:3-34 in Czech

³ I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé lstí, tak abys lhal Duchu svatému a lstivě ujal částku peněz za to pole?

⁴ Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.

⁵ Tedy uslyšav Ananiáš tato slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.

⁶ A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.

⁷ I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.

⁸ I řekl k ní Petr: Pověz mi, za toliko-li jste pole své prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.

⁹ Tedy dí jí Petr: I pročež jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi jsou, a vynesouť také i tebe.

¹⁰ I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podle muže jejího.

¹¹ I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.

¹² Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové velicí v lidu, (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.

¹³ Jiný pak žádný neodvážil se připojiti k nim, ale velebil je lid.

¹⁴ A vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)

¹⁵ Takže i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho zastínil na některé z nich.

¹⁶ Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.

¹⁷ Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty,) naplněni jsou závistí.

¹⁸ I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.

¹⁹ Ale anděl Páně v noci otevřev dveře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:

²⁰ Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.

²¹ To oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Tedy přišed nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby byli přivedeni.

²² A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,

²³ Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše dveře, žádného jsme tam nenalezli.

²⁴ A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.

²⁵ A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.

²⁶ Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.

²⁷ A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,

²⁸ Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.

²⁹ Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.

³⁰ Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.

³¹ Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.

³² A my jsme svědkové toho všeho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, jenž jsou poslušni jeho.

³³ Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.

³⁴ Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, Zákona učitel, vzácný muž u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.

³ Petr však řekl: “Ananiáši, proč Satan naplnil tvé srdce, abys lhal Duchu Svatému a lstivě ubral z peněz za to pole?

⁴ Copak nebylo tvé, když zůstávalo neprodané? A když bylo prodáno, bylo ve tvé moci. Proč ses tedy ve svém srdci rozhodl k takovému činu? Nezalhal jsi lidem, ale Bohu!”

⁵ Když pak Ananiáš uslyšel ta slova, padl a vypustil duši. A na všechny, kteří to slyšeli, přišla veliká bázeň.

⁶ Mládenci tedy vstali, zabalili ho, vynesli ven a pochovali.

⁷ A stalo se, že po uplynutí asi tří hodin přišla i jeho žena, která nevěděla, co se stalo.

⁸ Petr jí tedy řekl: “Pověz mi, zda jste to pole prodali za tolik?” A ona řekla: “Ano, za tolik.”

⁹ Petr jí však řekl: “Proč jste se smluvili, abyste pokoušeli Pánova Ducha? Hle, nohy těch, kteří pochovali tvého muže, jsou přede dveřmi, a vynesou i tebe!”

¹⁰ A ihned padla k jeho nohám a vypustila duši. A když mladíci vešli, nalezli ji mrtvou. Vynesli ji tedy a pochovali vedle jejího muže.

¹¹ Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli, pak přišla veliká bázeň.

¹² Skrze ruce apoštolů se tedy dělo mezi lidem mnoho znamení a zázraků a všichni bývali jednomyslně spolu v Šalomounově sloupoví.

¹³ Nikdo jiný se k nim však neodvažoval připojit, ale lid si jich velice vážil.

¹⁴ K Pánu se pak přidávalo stále více věřících, množství mužů i žen,

¹⁵ takže i na ulice vynášeli nemocné a pokládali je na lůžka a nosítka, aby když tudy půjde Petr, alespoň jeho stín padl na některého z nich.

¹⁶ Do Jeruzaléma se také scházelo množství lidí z okolních měst, kteří přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy a ti všichni byli uzdravováni.

¹⁷ Tehdy povstal nejvyšší kněz a všichni, kdo byli s ním (což je ta sekta saduceů), naplněni závistí,

¹⁸ a chopili se apoštolů a vsadili je do veřejné věznice.

¹⁹ Ale Pánův anděl v noci otevřel dveře vězení, vyvedl je ven a řekl:

²⁰ “Jděte, postavte se v chrámu a mluvte lidu všechna slova tohoto života.”

²¹ Když to tedy uslyšeli, vešli za úsvitu do chrámu a učili. Když pak přišel nejvyšší kněz i ti, kdo byli s ním, svolali veleradu (to jest celé staršovstvo synů Izraele) a poslali do vězení, aby je přivedli.

²² Když ale služebníci přišli, nenašli je ve vězení. Vrátili se tedy a oznámili:

²³ “Vězení jsme sice našli bezpečně zavřené, také strážné stojící venku přede dveřmi, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli.”

²⁴ A když ta slova nejvyšší kněz s velitelem chrámové stráže a velekněžími uslyšel, byli bezradní nad tím, co se to mohlo stát.

²⁵ Tehdy někdo přišel a oznámil jim: “Hle, muži, které jste vsadili do vězení, stojí v chrámu a učí lid!”

²⁶ Tehdy velitel se služebníky odešel a přivedl je bez násilí; báli se totiž, aby je lid neukamenoval.

²⁷ A když je přivedli a postavili ve veleradě, zeptal se jich nejvyšší kněz:

²⁸ “Copak jsme vám přísně nepřikázali, abyste v tom jménu neučili? A hle, naplnili jste Jeruzalém svým učením a chcete krev toho člověka uvést na nás!”

²⁹ Petr a apoštolové však odpověděli: “Je třeba více poslouchat Boha než lidi.

³⁰ Bůh vašich otců vzkřísil Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a zabili.

³¹ Jeho Bůh vyvýšil svou pravicí jako Vůdce a Spasitele, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.

³² A my jsme svědky těchto věcí, a také Duch Svatý, kterého dal Bůh těm, kdo ho poslouchají.”

³³ Když to tedy uslyšeli, rozzuřili se a začali se radit, jak by je zabili.

³⁴ Tehdy vstal ve veleradě jeden farizeus jménem Gamaliel, učitel Zákona ctěný vším lidem, a poručil, aby byli apoštolové na chvíli vyvedeni ven.