Skutky apoštolské 4:8-22 in Czech

⁸ Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,

⁹ Poněvadž my dnes k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl:

¹⁰ Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.

¹¹ Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.

¹² A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.

¹³ I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.

¹⁴ Èlověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.

¹⁵ I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,

¹⁶ Řkouce: Co učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.

¹⁷ Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.

¹⁸ I povolavše jich, přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu.

¹⁹ Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.

²⁰ Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme viděli a slyšeli.

²¹ A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.

²² Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.

⁸ Tehdy jim Petr, naplněn Duchem Svatým, řekl: “Vůdcové lidu a starší Izraele:

⁹ Poněvadž jsme dnes vyslýcháni pro dobrý skutek při nemocném člověku, kterým byl uzdraven,

¹⁰ ať je známo vám všem i všemu lidu Izraele, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho stojí před vámi tento člověk zdravý.

¹¹ To je ten ‘kámen, zavržený vámi staviteli, který se stal hlavním kamenem klenby’.

¹² A v nikom jiném není spasení, protože lidem není dáno jiné jméno pod nebem, v němž bychom měli být spaseni.”

¹³ Když tedy viděli Petrovu a Janovu smělost a shledali, že jsou to neučení a prostí lidé, divili se a poznali na nich, že byli s Ježíšem.

¹⁴ A když viděli toho člověka, který byl uzdraven, jak stojí s nimi, neměli, co by proti nim řekli.

¹⁵ Poručili jim tedy, aby odešli z velerady ven, a radili se spolu.

¹⁶ Říkali: “Co s těmi lidmi uděláme? Všem přebývajícím v Jeruzalémě je přece známo, že se skrze ně stal zjevný zázrak, a my to nemůžeme popřít.

¹⁷ Aby se to ale mezi lidmi více nešířilo, důrazně jim pohrozme, aby v tom jménu už k žádnému člověku nemluvili.”

¹⁸ Zavolali je tedy a přikázali jim, aby už vůbec nemluvili ani neučili v Ježíšově jménu.

¹⁹ Petr a Jan jim však odpověděli: “Posuďte, zda je v Božích očích spravedlivé, abychom vás poslouchali více než Boha.

²⁰ My totiž nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.”

²¹ A když nenalézali nic, za co by je potrestali, znovu jim pohrozili a kvůli lidu je propustili; všichni totiž oslavovali Boha za to, co se stalo.

²² A tomu člověku, na kterém se stal ten zázrak uzdravení, bylo přes čtyřicet let.