Skutky apoštolské 27:3-21 in Czech

³ Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí.

⁴ A berouce se odtud, plavili jsme se podle Cypru, protože byl vítr odporný nám.

⁵ A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do města Myry, kteréž jest v krajině, jenž slove Lycia.

⁶ A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni.

⁷ A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva připlouli proti Gnidum, a vítr nám bránil přiblížiti se k zemi, i podjeli jsme Krétu podle Salmóny.

⁸ A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhožto nedaleko bylo město Lasea.

⁹ Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (neb již byl i půst pominul,) napomínal jich Pavel,

¹⁰ Řka k nim: Muži, vidím, že s velikým ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude.

¹¹ Ale setník více věřil správci lodí a marináři, nežli tomu, co Pavel pravil.

¹² A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobýti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu a k větru více než západnímu.

¹³ A když počal vítr víti od poledne, majíce za to, že se budou umíněnou cestou držeti, i nahodilo se jim, že jeli blízko Kréty.

¹⁴ Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.

¹⁵ A když lodí zachvácena byla a nemohla odolati proti větru, pustivše ji po větru, tak jsme se vezli.

¹⁶ A přiběhše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun u bárky.

¹⁷ Kterýžto zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše člun, tak se plavili.

¹⁸ A když bouře vichrová námi velmi zmítala, na druhý den, což bylo v lodí nákladů, metali ven.

¹⁹ A třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.

²⁰ A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.

²¹ A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tedy stoje Pavel uprostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a tak uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody

³ Druhého dne jsme pak přistáli v Sidonu. Julius se choval k Pavlovi přívětivě a dovolil mu zajít k přátelům a užít jejich péče.

⁴ Když jsme tedy odtud vyrazili, obepluli jsme Kypr, protože větry byly proti nám.

⁵ Přepluli jsme tedy moře podél Kilikie a Pamfylie a přijeli jsme do lykijského města Myry.

⁶ Tam setník našel alexandrijskou loď, která plula do Itálie, a přivedl nás na ni.

⁷ Potom jsme se pomalu plavili po mnoho dní a sotva jsme se dostali naproti Knidu. Protože nám bránil vítr, obepluli jsme Krétu podél Salmóny,

⁸ a když jsme ji s obtížemi minuli, přijeli jsme na jedno místo zvané Pěkné přístavy, blízko něhož bylo město Lasea.

⁹ Když pak uběhlo mnoho času a plavba již byla nebezpečná (protože už minul i Půst), Pavel jim domlouval:

¹⁰ “Muži, vidím, že tato plavba skončí neštěstím a velikou škodou nejen na lodi a nákladu, ale i na našich životech!”

¹¹ Ale setník více důvěřoval kormidelníkovi a majiteli lodi, než tomu, co říkal Pavel.

¹² A protože přístav nebyl vhodný k přezimování, většina radila, aby se odtud vyplulo, zda by nějak nemohli k přezimování dorazit do krétského přístavu Fénix, čelícího jihozápadnímu i severozápadnímu větru.

¹³ A když začal lehce vanout jižní vítr, zdálo se jim, že se mají držet svého předsevzetí, a tak zvedli kotvy a pluli těsně podél Kréty.

¹⁴ Zanedlouho však od ní udeřil bouřlivý vítr zvaný Euroklydon,

¹⁵ a když jím byla loď uchvácena a nemohla tomu větru odolat, nechali jsme se unášet.

¹⁶ Dostali jsme se pak do závětří jednoho ostrůvku zvaného Klauda, kde jsme stěží byli schopni ovládnout člun.

¹⁷ Když ho vytáhli na palubu, použili pomocných prostředků k podvázání lodi a ve strachu, aby nenarazili na syrtskou mělčinu, spustili plachtu a tak se nechali unášet.

¹⁸ A když námi bouře velice zmítala, začali druhého dne vyhazovat náklad.

¹⁹ A třetího dne jsme vlastníma rukama vyhodili vybavení lodi.

²⁰ Když se pak po mnoho dní neukazovalo slunce ani hvězdy a doléhala na nás nemalá bouře, ztrácela se nakonec všechna naděje, že se zachráníme.

²¹ A když už byli dlouhou dobu bez jídla, tehdy se Pavel postavil uprostřed nich a řekl: “Muži, měli jste mě poslechnout, nevyplouvat z Kréty a ušetřit si toto neštěstí a škodu.