Skutky apoštolské 19:5-30 in Czech

⁵ Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.

⁶ A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.

⁷ A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.

⁸ Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím.

⁹ A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna.

¹⁰ A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.

¹¹ A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,

¹² Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.

¹³ Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.

¹⁴ A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.

¹⁵ Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?

¹⁶ A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.

¹⁷ A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.

¹⁸ Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.

¹⁹ Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.

²⁰ Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se.

²¹ A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.

²² I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.

²³ Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.

²⁴ Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.

²⁵ Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.

²⁶ A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.

²⁷ A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí.

²⁸ To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských.

²⁹ I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.

³⁰ Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.

⁵ Když to tedy uslyšeli, byli pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.

⁶ A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky a prorokovali.

⁷ A bylo jich celkem okolo dvanácti mužů.

⁸ Pavel pak vešel do synagogy a směle tam mluvil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o Božím království.

⁹ A když se někteří zatvrzovali, byli nepovolní a přede všemi zlořečili té cestě, Pavel od nich odstoupil, oddělil učedníky a každý den promlouval ve škole jistého Tyranna.

¹⁰ A to se dělo po dva roky, takže všichni obyvatelé Asie, jak Židé, tak Řekové, slyšeli slovo Pána Ježíše.

¹¹ Bůh pak dělal skrze Pavlovy ruce mimořádné zázraky,

¹² takže lidé dokonce přinášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné a nemoci od nich odstupovaly a zlí duchové z nich vycházeli.

¹³ Někteří z potulných židovských zaklínačů se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy. Říkali: “Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!”

¹⁴ A to dělalo sedm synů židovského velekněze Skévy.

¹⁵ Zlý duch jim však odpověděl: “Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?”

¹⁶ Ten člověk, ve kterém byl zlý duch, se tedy na ně vrhl, přemohl je a zmocnil se jich, takže utekli z toho domu nazí a zranění.

¹⁷ A to vešlo ve známost mezi všemi Židy i Řeky bydlícími v Efezu. Na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo velebeno.

¹⁸ Mnozí z těch, kteří uvěřili, tedy přicházeli a vyznávali a odhalovali své skutky.

¹⁹ Také mnozí z těch, kteří se zabývali magií, snesli své knihy a přede všemi je pálili. A když spočítali jejich cenu, shledali, že stály padesát tisíc stříbrných.

²⁰ Tak mocně rostlo Pánovo slovo a rozmáhalo se.

²¹ A když se staly tyto věci, rozhodl se Pavel v duchu, že projde Makedonii a Acháji a půjde do Jeruzaléma. Řekl: “Až tam pobudu, musím také vidět Řím.”

²² Dva z těch, kteří mu pomáhali, Timotea a Erasta, tedy poslal do Makedonie, ale sám zůstal ještě načas v Asii.

²³ Tehdy nastal kvůli té cestě nemalý rozruch.

²⁴ Jeden stříbrotepec jménem Demetrius, který dělal stříbrné napodobeniny Artemidina chrámu, totiž poskytoval nemalý výdělek řemeslníkům.

²⁵ Ty svolal spolu s těmi, kteří dělali podobné věci, a řekl: “Muži, víte, že z tohoto řemesla je naše bohatství.

²⁶ A vidíte i slyšíte, že nejen v Efezu, ale téměř po celé Asii ten Pavel přesvědčil a odvrátil veliké množství lidí, protože říká: ‘Ti, kteří jsou udělaní rukama, nejsou bohové!’

²⁷ Hrozí tedy nejen, že nastane krach našeho řemesla, ale také, že chrám veliké bohyně Artemis nebude považován za nic a bude poškozena důstojnost té, kterou ctí celá Asie i celý svět!”

²⁸ A když to uslyšeli, byli naplněni hněvem a začali křičet: “Veliká je efezská Artemis!”

²⁹ Celé město se tedy naplnilo rozruchem a když chytili Makedonce Gaia a Aristarcha, Pavlovy společníky na cestách, hnali se všichni společně do divadla.

³⁰ (Když však chtěl Pavel jít mezi lid, učedníci ho nenechali.