Skutky apoštolské 16:19-35 in Czech

¹⁹ A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad.

²⁰ A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé,

²¹ A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané.

²² I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati.

²³ A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal.

²⁴ Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou.

²⁵ O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.

²⁶ A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.

²⁷ I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.

²⁸ I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.

²⁹ A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.

³⁰ I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?

³¹ A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.

³² I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.

³³ A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.

³⁴ A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.

³⁵ A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi.

¹⁹ Když tedy její páni uviděli, že zmizela naděje jejich zisků, chopili se Pavla a Síly a táhli je na náměstí k představeným.

²⁰ A když je přivedli před městské úředníky, řekli: “Tito lidé bouří naše město! Jsou to Židé

²¹ a hlásají zvyky, které nemůžeme přijmout ani zachovávat, poněvadž jsme Římané!”

²² A tak proti nim povstal dav a úředníci jim strhali šaty a nařídili, ať jsou biti holemi.

²³ A když jim dali mnoho ran, uvrhli je do vězení a žalářníkovi přikázali, aby je bezpečně hlídal.

²⁴ Když tedy dostal takový rozkaz, uvrhl je do nejhlubšího vězení a sevřel jim nohy kládou.

²⁵ Pavel a Síla se však o půlnoci modlili a zpívali chvály Bohu a vězňové jim naslouchali.

²⁶ A náhle nastalo tak veliké zemětřesení, že se otřásly základy vězení a hned se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta.

²⁷ Žalářník se probudil, a když uviděl dveře vězení otevřené, vytáhl meč a chtěl se zabít v domnění, že vězňové utekli.

²⁸ Pavel však hlasitě vykřikl: “Nedělej si nic zlého, vždyť jsme všichni zde!”

²⁹ Požádal tedy o světlo, vběhl dovnitř a rozechvěn padl před Pavlem a Sílou.

³⁰ Potom je vyvedl ven a řekl: “Páni, co mám dělat, abych byl spasen?”

³¹ Oni řekli: “Věř v Pána Ježíše Krista a budeš spasen ty i tvůj dům.”

³² A mluvili Pánovo slovo jemu i všem, kdo byli v jeho domě.

³³ On je tedy v tu noční hodinu vzal a omyl jim rány. Potom byl ihned pokřtěn on i všichni jeho domácí.

³⁴ A když je přivedl do svého domu, prostřel stůl a radoval se, že s celou rodinou uvěřil Bohu.

³⁵ Když pak nastal den, poslali úředníci biřice se slovy: “Propusť ty lidi!”