Skutky apoštolské 15:14-41 in Czech

¹⁴ Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.

¹⁵ A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:

¹⁶ Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,

¹⁷ Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.

¹⁸ Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho.

¹⁹ Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,

²⁰ Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.

²¹ Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.

²² Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,

²³ Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.

²⁴ Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:

²⁵ I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,

²⁶ Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.

²⁷ Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.

²⁸ Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,

²⁹ Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.

³⁰ Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.

³¹ Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.

³² Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.

³³ A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.

³⁴ Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.

³⁵ Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.

³⁶ Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.

³⁷ Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.

³⁸ Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.

³⁹ I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.

⁴⁰ A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.

⁴¹ I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.

¹⁴ Šimon vyprávěl, jak Bůh poprvé pohlédl na pohany, aby z nich přijal lid svému jménu.

¹⁵ A s tím se shodují slova proroků, jak je napsáno:

¹⁶ ‘Potom se navrátím a znovu postavím stánek Davidův, který padl. Jeho trosky znovu postavím a pozdvihnu jej,

¹⁷ aby zbytek lidí hledal Pána, i všichni pohané, nad nimiž je vzýváno mé jméno, praví Pán, který činí všechny tyto věci.’

¹⁸ Bohu jsou známé od věků všechny jeho skutky.

¹⁹ Proto soudím, abychom nedělali potíže těm, kteří se z pohanů obracejí k Bohu,

²⁰ ale abychom jim napsali, ať se zdržují od věcí poskvrněných modlami, od smilstva, od masa zardoušených zvířat a od krve.

²¹ Mojžíš přece má od dávných věků kazatele v každém městě, poněvadž bývá čten každou sobotu v synagogách.”

²² Tehdy se apoštolům a starším s celou církví zdálo dobré, aby do Antiochie poslali s Pavlem a Barnabášem muže, které mezi sebou vybrali, totiž Judu zvaného Barsabáš a Sílu, přední muže mezi bratry.

²³ Poslali po nich tento dopis: “Apoštolové, starší a bratři zdraví ty, kdo jsou v Antiochii, v Sýrii a v Kilikii, bratry z pohanů.

²⁴ Poněvadž jsme slyšeli, že z nás vyšli někteří, kteří vás zneklidnili svými slovy a rozrušili vaše duše, když říkali, že se musíte obřezat a zachovávat Zákon (což jsme jim nepřikázali),

²⁵ zdálo se nám, jednomyslně shromážděným, dobré, abychom k vám poslali vybrané muže spolu s našimi milovanými Barnabášem a Pavlem,

²⁶ lidmi, kteří vydali své životy pro jméno našeho Pána Ježíše Krista.

²⁷ Proto jsme poslali Judu a Sílu a oni vám ústně povědí totéž.

²⁸ Duchu Svatému i nám se totiž zdálo dobré, nevkládat na vás žádné další břemeno kromě těchto nezbytných věcí:

²⁹ abyste se zdržovali od toho, co bylo obětováno modlám, od krve, od masa zardoušených zvířat a od smilstva. Budete-li se chránit těchto věcí, uděláte dobře. Buďte zdrávi.”

³⁰ Když tedy byli propuštěni, přišli do Antiochie, shromáždili sbor a předali dopis.

³¹ A když ho přečetli, radovali se bratři z toho povzbuzení.

³² Juda se Sílou (kteří byli také proroci) tedy mnoha slovy povzbuzovali a posilovali bratry.

³³ A když tam strávili nějaký čas, bratři je v pokoji propustili k apoštolům.

³⁴ Sílovi se však zdálo dobré tam zůstat.

³⁵ Pavel a Barnabáš zůstali v Antiochii také a učili a kázali s mnoha dalšími Pánovo slovo.

³⁶ Po několika dnech pak Pavel řekl Barnabášovi: “Vraťme se nyní a navštivme své bratry ve všech městech, kde jsme kázali Pánovo slovo, a zjistěme, jak se mají.

³⁷ Barnabáš tedy chtěl, aby s sebou vzali i Jana zvaného Marek.

³⁸ Pavel ale nepovažoval za správné vzít s sebou toho, který od nich odešel z Pamfylie a nešel s nimi do díla.

³⁹ A vznikl mezi nimi tak ostrý spor, že se od sebe rozešli. Barnabáš tedy vzal s sebou Marka a odplul na Kypr,

⁴⁰ Pavel si však vybral Sílu, a když ho bratři svěřili Boží milosti, odešel.

⁴¹ Procházel Sýrii a Kilikii a posiloval církve.