Skutky apoštolské 13:11-26 in Czech

¹¹ A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.

¹² Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.

¹³ A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.

¹⁴ Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.

¹⁵ A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.

¹⁶ Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.

¹⁷ Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.

¹⁸ A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.

¹⁹ A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.

²⁰ A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.

²¹ A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.

²² A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.

²³ Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,

²⁴ Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.

²⁵ A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.

²⁶ Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.

¹¹ A hle, Pánova ruka je nyní na tobě a budeš slepý a neuvidíš slunce až do uloženého času!” A ihned na něj padla mlha a tma a on začal chodit kolem a hledat, kdo by ho vedl za ruku.

¹² Když tedy místodržitel uviděl, co se stalo, uvěřil a žasl nad Pánovým učením.

¹³ Když pak Pavel a ti, kdo byli s ním, vypluli z Páfu, dorazili do Perge v Pamfylii. Jan však od nich odešel a vrátil se do Jeruzaléma.

¹⁴ Oni tedy šli z Perge dál a přišli do Antiochie Pisidské. v sobotní den vešli do synagogy a posadili se.

¹⁵ A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim představení synagogy se slovy: “Bratři, jestliže máte pro lid nějaké slovo povzbuzení, mluvte.”

¹⁶ Pavel tedy vstal, pokynul rukou a řekl: “Izraelité a vy, kdo se bojíte Boha, slyšte:

¹⁷ Bůh tohoto lidu, Izraele, vyvolil naše otce a pozdvihl tento lid, když pobýval v egyptské zemi, a vyvedl je z ní svou vztaženou paží.

¹⁸ Po dobu čtyřiceti let snášel jejich způsoby na poušti,

¹⁹ a když vyhladil sedm národů v zemi Kanán, rozdělil jim jejich zem losem.

²⁰ Potom jim asi po čtyři sta padesát let dával soudce až do proroka Samuele.

²¹ Tehdy žádali o krále a Bůh jim dal Saula, syna Kísova, muže z pokolení Benjamínova, na čtyřicet let.

²² Potom ho odstranil a pozdvihl jim za krále Davida, kterému také vydal svědectví, když řekl: ‘Nalezl jsem Davida, syna Isajova, muže podle svého srdce, který naplní všechnu moji vůli.’

²³ Z jeho semene Bůh podle zaslíbení vzbudil Izraeli Spasitele - Ježíše,

²⁴ před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání.

²⁵ A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: ‘Já nejsem ten, za kterého mě pokládáte, avšak hle, přichází po mně. Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.’

²⁶ Bratři, synové rodu Abrahamova a kdokoliv se mezi vámi bojí Boha, vám bylo posláno toto slovo spasení.