Skutky apoštolské 12:3-21 in Czech

³ A vida, že se to líbilo Židům, umínil jíti i Petra. (A byli dnové přesnic.)

⁴ Kteréhož jav, do žaláře vsadil, poručiv jej šestnácti žoldnéřům k ostříhání, chtěje po velikonoci vyvésti jej lidu.

⁵ I byl Petr ostříhán v žaláři, modlitba pak ustavičná k Bohu dála se za něj od církve.

⁶ A když jej již vyvésti měl Herodes, té noci spal Petr mezi dvěma žoldnéři, svázán jsa dvěma řetězy, a strážní přede dveřmi ostříhali žaláře.

⁷ A aj, anděl Páně postavil se, a světlo se zastkvělo v žaláři; a udeřiv Petra v bok, zbudil ho, řka: Vstaň rychle. I spadli řetězové s rukou jeho.

⁸ Tedy řekl anděl k němu: Opaš se a podvaž obuv svou. To když učinil, řekl jemu: Oděj se pláštěm svým, a pojď za mnou.

⁹ I vyšed, bral se za ním, a nevěděl, by to pravé bylo, co se dálo skrze anděla, ale domníval se, že by vidění viděl.

¹⁰ A prošedše skrze první i druhou stráž, přišli k bráně železné, kteráž vede do města, a ta se jim hned sama otevřela. A všedše skrze ni, přešli ulici jednu, a hned odšel anděl od něho.

¹¹ Tedy Petr přišed sám k sobě, řekl: Nyní právě vím, že poslal Pán anděla svého, a vytrhl mne z ruky Herodesovy, a ze všeho očekávání lidu Židovského.

¹² A pováživ toho, šel k domu Marie, matky Janovy, kterýž příjmí měl Marek, kdež se jich bylo mnoho sešlo, a modlili se.

¹³ A když Petr potloukl na dveře, vyšla děvečka, aby poslechla, jménem Ródé.

¹⁴ A poznavši hlas Petrův, pro radost neotevřela dveří, ale vběhši, zvěstovala, že Petr stojí u dveří.

¹⁵ A oni řekli jí: I co blázníš? Ona pak potvrzovala, že tak jest. Tedy oni řekli: Anděl jeho jest.

¹⁶ Ale Petr předce tloukl. A otevřevše dveře, uzřeli jej, i ulekli se.

¹⁷ A pokynuv na ně rukou, aby mlčeli, vypravoval jim, kterak jest jej Pán vyvedl z žaláře, a potom řekl: Pověztež to Jakubovi a bratřím. A vyšed, bral se na jiné místo.

¹⁸ A když byl den, stal se rozbroj nemalý mezi žoldnéři o to, co se stalo při Petrovi.

¹⁹ Herodes pak ptaje se na něj, a nenalezna, vytazovav se na strážných, kázal je pryč vésti; a odebrav se z Judstva do Cesaree, přebýval tam.

²⁰ A v ten čas Herodes rozzlobil se proti Tyrským a Sidonským. Kteřížto jednomyslně přišli k němu, a namluvivše sobě Blasta, předního komorníka královského, žádali za pokoj, protože jejich krajiny potravu měly z zemí královských.

²¹ V uložený pak den Herodes, obleka se v královské roucho, a posadiv se na soudné stolici, učinil k nim řeč.

³ a když viděl, že se to Židům líbilo, rozhodl se zatknout ještě i Petra. (A byly dny nekvašených chlebů.)

⁴ A když ho zajal, dal ho do vězení a svěřil šestnácti vojákům, aby ho hlídali, protože ho chtěl po Veliké noci vyvést lidu.

⁵ Petr byl tedy střežen ve vězení, avšak církev se za něj vroucně modlila k Bohu.

⁶ Noc předtím, než ho měl Herodes předvést, pak Petr spal mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže přede dveřmi hlídaly vězení.

⁷ A hle, postavil se k němu Pánův anděl a v místnosti zazářilo světlo. Udeřil Petra do boku a vzbudil ho se slovy: “Rychle vstaň!” A řetězy mu spadly z rukou.

⁸ Tehdy mu anděl řekl: “Opásej se a obuj si sandály.” A tak to udělal. Anděl mu řekl: “Oblékni si plášť a pojď za mnou.”

⁹ Vyšel tedy a následoval ho; a nevěděl, že to, co se děje skrze anděla, je opravdové, ale domníval se, že má vidění.

¹⁰ Prošli první i druhou stráží, přišli k železné bráně, která vedla do města, a ta se jim sama od sebe otevřela. Když vyšli ven, přešli jednu ulici a anděl od něj ihned odešel.

¹¹ Tehdy Petr přišel k sobě a řekl: “Teď opravdu vím, že Pán poslal svého anděla a vytrhl mě z Herodovy ruky a ze všeho, co židovský lid očekával.”

¹² Když to tedy zvážil, přišel do domu Marie, matky Jana zvaného Marek, kam se jich mnoho sešlo a modlili se.

¹³ Petr zatloukl na dveře brány a přišla otevřít služebná jménem Rodé.

¹⁴ Když poznala Petrův hlas, samou radostí neotevřela bránu, ale vběhla dovnitř a oznámila, že Petr stojí před branou.

¹⁵ A oni jí řekli: “Blázníš!” Ale ona tvrdila, že je to tak. Řekli tedy: “Je to jeho anděl.”

¹⁶ Petr však nepřestával tlouci. A když otevřeli, spatřili ho a užasli.

¹⁷ Ale on jim pokynul rukou, aby mlčeli a vyprávěl jim, jak ho Pán vyvedl z vězení, a řekl: “Povězte to Jakubovi a bratrům.” Potom vyšel a odebral se na jiné místo.

¹⁸ Když pak přišel den, nastal mezi vojáky nemalý rozruch nad tím, co se stalo s Petrem.

¹⁹ A když ho Herodes hledal a nenašel, vyslechl strážné a poručil je odvést. Potom se odebral z Judska do Cesareje a tam pobýval.

²⁰ Tehdy se Herodes velice hněval na Nýrské a Sidonské. Přišli tedy jednomyslně k němu a když přesvědčili Blasta, královského komorníka, žádali o smír, protože jejich kraj byl zásobován z královského území.

²¹ Ve stanovený den se tedy Herodes oblečen do královského roucha posadil na soudnou stolici a pronesl k nim řeč.