25 Y yin ninbij que rix ivetaman ri xbanatüj tok man xbün tüj job oxi' juna' riq'uin nic'aj, pa ru-tiempo ri jun achi kavinak ri xk'alajrisan ri rutzij ri Dios ojer can, ri xubini'aj Elías. Ketzij vi que juis ye q'uiy ri ixoki' ye malcani'a' chere' pan Israel, ri tiempo ri', tok juis vayjül xpu'u chuvüch ri karuch'ulef.
26 Pero ri Dios man xutük tüj ri Elías chuto'ic jun malca'n-ixok chere' pan Israel, pa ruruch'ulef ri Elías c'o-vi. Rija' xutük-e ri Elías riq'uin jun malca'n-ixok c'a pa jun tinamit rubini'an Sarepta. Y ri tinamit Sarepta re', c'a chunakaj ri tinamit Sidón c'o-vi-apu.
27 Y quiri' chuka' xc'ulachitüj quiq'uin ri yava'i' pa ru-tiempo ri Eliseo, ri xk'alajrisan ri rutzij ri Dios ojer can. Pa ru-tiempo c'a ri Eliseo, chiri' pan Israel ye q'uiy c'a ri ye yava'i' riq'uin ri jun yabil rubini'an lepra. Pero ri Dios man xrajo' tüj chuka' que c'o ta jun ri xc'achojrisüs cheque ri c'o ri yabil ri' quichajin, xaxe c'a ri Naamán ri xrajo' que xc'achojrisüs y rija' jun achi aj pa ruch'ulef Siria.
28 Y ri vinük ri quimolon-qui' chiri' pa ri jay ape' ntzijos-vi ri rutzij ri Dios, tok xcac'axaj ri xbij ri Jesús cheque, xcatüj coyoval tok xcac'axaj que ri vinük ri man ye israelitas tüj nyetiquer nquic'ul ri utz ri riq'uin ri Dios tok ri israelitas man xetiquer tüj.
29 Y xebecatüj-pe, c'ateri' xquelesaj-e chuchi' ri tinamit. Ri jun tinamit c'a re' chuvüch jun juyu' c'o-vi. Romari' ri vinük xquic'uaj c'a ri Jesús c'a pari' ri juyu' richin nquitorij-ka.
30 Pero ri Jesús cachi'el ye man jun ri vinük chuvüch. Choj xel-pe chiquicojol ri vinük y xbexule-pe.
31 C'ateri' ri Jesús xbe-ka pa tinamit Capernaum, jun chic tinamit ri c'o pa ruch'ulef Galilea. Y chiri' c'a c'o-vi tok xapon ri k'ij richin uxlanen. Y romari' rija' nutzijoj ri rutzij ri Dios cheque ri vinük ri quimolon-qui' chiri' pa nima-jay ape' ntzijos-vi ri rutzij ri Dios.
32 Y conojel c'a ri vinük ri quimolon-qui', xe' xquica'yej tok xcac'axaj ri tijonic ri xuya' ri Jesús cheque, roma ri rutzij rija' nuc'ut que ri nbij rija' jari' ri nc'atzinej que nban.
33 Y chiri' pa ri jay ape' ntzijos-vi ri rutzij ri Dios, chiri' chiquicojol ri vinük c'o c'a apu jun achi ri c'o jun itzel espíritu riq'uin. Y ri itzel espíritu ri c'o riq'uin ri achi, riq'uin ronojel ruchuk'a' xch'o.
34 Ri espíritu ri' xbij c'a chin ri Jesús: ¿Achique najo' cheke roj, Jesús aj-Nazaret? ¿Xapu'u c'a richin que nkujaq'uis? Yin vetaman rat achique rat y romari' vetaman que rat rat lok'olüj vi y rat petenük riq'uin ri Dios, xbij.
35 Pero ri Jesús xbij chin ri itzel espíritu: Man cach'o chic. Catel-e. Y ri itzel espíritu ri' xbün c'a chin ri achi achique chok q'uin c'o-vi, que xtzak pan ulef chiri' chiquicojol ri vinük quimolon-qui'. Y ri itzel espíritu re', choj xel-e riq'uin ri achi, y man jun chic xbün can chin.
36 Y ri vinük ri quimolon-qui' chiri', xsatz quic'u'x tok xquitz'et ri xbün ri Jesús, y nquibila' c'a chiquivüch: ¿Achique c'a ruchuk'a' ri rutzij ri achi re'? Roma c'o rakalen ri tzij ri nch'o. Nuc'ut que ja ri nbij rija' ri nc'atzinej que nban. Ri itzel tak espíritu nquitakej rutzij y nye'el, nquibij ri vinük chiquivüch.
37 Y ri vinük ri yec'o pa tak lugar ri yec'o-pe chunakaj ri Capernaum, xcac'axaj chuka' ri nyerubanala' ri Jesús. Chanin c'a xbiyin rutzijol ri Jesús.
38 Y chupan c'a ri k'ij richin uxlanen ri', ri Jesús xel c'a pe chiri' pa ri jay ape' ntzijos-vi ri rutzij ri Dios y choj xbe c'a pa racho ri jun rachibil rubini'an Simón. Y chupan c'a ri k'ij ri' ri rujite' ri Simón, yava' rubanun riq'uin jun nimalüj c'atün. Y ri yec'o chiri' pa jay xquic'utuj favor chin ri Jesús pari' ri yava'.
39 Y rija' xluque-ka riq'uin ri yava' y xbij que tiq'uis-e ri c'atün chirij. Y xe c'a xbij quiri' ri Jesús, jari' xq'uis-e ri c'atün chirij ri yava'. Y ri ixok ri', jari' xbecatüj-pe y xuya' quivay ri Jesús y ri ye benük chirij.
40 Tok xka-ka yan c'a ka ri k'ij chupan ri jun k'ij ri', conojel c'a ri vinük richin ri tinamit, ri yec'o yava'i' quiq'uin, xequic'uala-apu chuvüch ri Jesús. Ri yava'i' ri xequic'uala-apu ri vinük ri', jalajoj c'a ruvüch yabil ri ntoc cheque. Y ri Jesús xuya' c'a ruk'a' pa quivi' chiquijujunal ri yava'i'. Rija' xeruc'achojrisaj c'a e.