2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
