9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
