4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
12 Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
