Marek 9:13-36 in Czech

¹³ Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm.

¹⁴ Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi.

¹⁵ A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho.

¹⁶ I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu?

¹⁷ A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.

¹⁸ Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli.

¹⁹ A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.

²⁰ I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.

²¹ I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství.

²² A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.

²³ A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.

²⁴ A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.

²⁵ Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.

²⁶ Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel.

²⁷ Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.

²⁸ A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?

²⁹ I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.

³⁰ A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl.

³¹ Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.

³² Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati.

³³ I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?

³⁴ A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.

³⁵ A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník.

³⁶ A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je na lokty své, řekl jim:

¹³ Ale říkám vám, že Eliáš také přišel a oni mu udělali, co chtěli, tak jak je to o něm napsáno.”

¹⁴ Když potom přišel k učedníkům, uviděl, že je kolem nich veliký zástup a že se s nimi hádají zákoníci.

¹⁵ A jakmile ho všichni v zástupu spatřili, byli velmi překvapeni a běželi k němu a zdravili ho.

¹⁶ Zeptal se tedy zákoníků: “Proč se s nimi hádáte?”

¹⁷ A jeden ze zástupu mu odpověděl: “Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha.

¹⁸ Kdekoli se ho zmocní, trhá jím a on pění a skřípe zuby a vyčerpá se. Řekl jsem tedy tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli!”

¹⁹ On mu ale odpověděl: “nevěřící pokolení, jak dlouho budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.”

²⁰ Přivedli ho tedy k němu, a jakmile ho uviděl, hned jím ten duch začal tak zmítat, že upadl, válel se po zemi a pěnil.

²¹ Ježíš se pak zeptal jeho otce: “Jak je to dlouho, co se mu tohle stává?” A on řekl: “Od dětství.

²² A často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám!”

²³ Ježíš mu však řekl: “Můžeš-li tomu věřit. Pro věřícího je možné všechno.”

²⁴ A otec toho chlapce ihned se slzami vykřikl: “Pane, já věřím! Pomoz mé nevěře!”

²⁵ Když ale Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu a řekl mu: “Ty němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něho a víckrát do něj nevcházej!”

²⁶ A tak s křikem a velikým zmítáním vyšel. A chlapec byl jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel.

²⁷ Ježíš ho ale vzal za ruku, zvedl ho a on vstal.

²⁸ A když vešel do domu, učedníci se ho v soukromí ptali: “Proč jsme ho my nemohli vyhnat?”

²⁹ Řekl jim tedy: “Tento druh démonů nemůže nijak vyjít, jedině skrze modlitbu a půst.”

³⁰ Když pak odtamtud odešli, procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl.

³¹ Učil totiž své učedníky a říkal jim: “Syn člověka bude vydán do lidských rukou a zabijí ho. A až bude zabit, třetího dne vstane z mrtvých.”

³² Oni však to slovo nechápali a báli se ho zeptat.

³³ Potom přišel do Kafarnaum, a když byl v domě, ptal se jich: “O čem jste to po cestě mezi sebou rozmlouvali?”

³⁴ Ale oni mlčeli, protože se po cestě mezi sebou dohadovali, kdo z nich je větší.

³⁵ Posadil se tedy, zavolal těch dvanáct a řekl jim: “Jestli někdo chce být první, bude posledníze všech a služebník všech.”

³⁶ Tehdy vzal dítě a postavil je uprostřed nich. Potom je vzal do náručí a řekl jim: