Marek 8:1-33 in Czech

¹ V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:

² Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.

³ A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.

⁴ Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?

⁵ I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm.

⁶ I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.

⁷ A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.

⁸ I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.

⁹ Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je.

¹⁰ Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.

¹¹ I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.

¹² A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.

¹³ A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře.

¹⁴ I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.

¹⁵ Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova.

¹⁶ I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.

¹⁷ A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše?

¹⁸ Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,

¹⁹ Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.

²⁰ A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.

²¹ I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte?

²² I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.

²³ I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.

²⁴ A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.

²⁵ Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky.

²⁶ I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav.

²⁷ Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?

²⁸ Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.

²⁹ Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.

³⁰ I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili.

³¹ I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.

³² Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.

³³ Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.

¹ V těch dnech tam bylo velmi veliké množství lidí, a když už neměli nic k jídlu, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim:

² “Je mi líto toho zástupu. Vždyť zůstávají se mnou už tři dny a nemají co jíst.

³ Pokud je propustím hladové, cestou se vyčerpají; a někteří z nich přišli zdaleka.”

⁴ Jeho učedníci mu odpověděli: “Jak bude někdo moci zde na poušti nasytit tyto lidi chlebem?”

⁵ Zeptal se jich tedy: “Kolik máte chlebů?” A oni řekli: “Sedm.”

⁶ Přikázal tedy zástupu, aby se posadili na zem. Potom vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, nalámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali, a oni je předložili zástupu.

⁷ Měli také trochu rybiček. Ježíš je požehnal a řekl, ať předkládají i je.

⁸ A tak se najedli a byli nasyceni a nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly.

⁹ Těch, kteří jedli, pak bylo okolo čtyř tisíc. Ježíš je potom propustil,

¹⁰ ihned nastoupil se svými učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje.

¹¹ Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho tím, že od něho chtěli znamení z nebe.

¹² Ježíš si v duchu hluboce povzdychl a řekl: “Proč toto pokolení vyhledává znamení? Amen, říkám vám, že tomuto pokolení žádné znamení dáno nebude!”

¹³ A když je opustil, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu.

¹⁴ Zapomněli však vzít chléb a neměli s sebou na lodi víc než jeden bochník.

¹⁵ Tehdy jim přikazoval: “Dávejte pozor a varujte se kvasu farizeů a kvasu Heroda.”

¹⁶ Dohadovali se tedy mezi sebou a říkali: “Nemáme žádný chléb.”

¹⁷ Ježíš to ale věděl a řekl jim: “Proč se dohadujete, že nemáte chléb? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte ztvrdlé srdce?

¹⁸ Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte? Už si nevzpomínáte?

¹⁹ Když jsem nalámal pět chlebů mezi pět tisíc mužů, kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?” Řekli mu: “Dvanáct.”

²⁰ “A co těch sedm chlebů mezi čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste sebrali?” A oni řekli: “Sedm.”

²¹ Řekl jim: “Jak to, že ještě nerozumíte?”

²² Potom přišli do Betsaidy a tam k němu přivedli slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.

²³ Chytil tedy toho slepce za ruku a vyvedl ho ven za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: “Vidíš něco?”

²⁴ A on vzhlédl a řekl: “Rozeznávám lidi, neboť vidím něco jako chodící stromy.”

²⁵ Potom mu znovu vložil ruce na oči a nechal ho vzhlédnout. Tehdy byl uzdraven, takže viděl všechno jasně i na dálku.

²⁶ Poslal ho tedy domů se slovy: “Nechoď do té vesnice ani to nikomu z té vesnice neříkej.”

²⁷ Tehdy Ježíš a jeho učedníci vyšli do vesnic kolem Cesareje Filipovy. Po cestě se svých učedníků ptal: “Za koho mne mají lidé?”

²⁸ Oni odpověděli: “Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.”

²⁹ Tehdy se jich zeptal: “A za koho mne máte vy?” Petr odpověděl a řekl mu: “Ty jsi Kristus!”

³⁰ A on je přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali.

³¹ Tehdy je začal učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, velekněžím i zákoníky, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.

³² Ta slova mluvil otevřeně, a proto ho Petr vzal stranou a začal ho kárat.

³³ Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a pokáral Petra slovy: “Jdi za mnou, Satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.”