Marek 7:11-32 in Czech

¹¹ Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,

¹² A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,

¹³ Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.

¹⁴ I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.

¹⁵ Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.

¹⁶ Má-li kdo uši k slyšení, slyš.

¹⁷ A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.

¹⁸ I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?

¹⁹ Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.

²⁰ Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.

²¹ Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,

²² Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.

²³ Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.

²⁴ A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.

²⁵ Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.

²⁶ (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.

²⁷ Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

²⁸ A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.

²⁹ I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.

³⁰ I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.

³¹ Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.

³² I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.

¹¹ Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl svému otci nebo matce: ‘To, čím bych ti měl vypomoci, je korban’ (to jest dar Bohu),

¹² tak už ho nenecháte nic udělat pro jeho otce nebo matku.

¹³ Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A takových podobných věcí děláte mnoho.”

¹⁴ Potom svolal všechen zástup a řekl jim: “Slyšte mne všichni a rozumějte.

¹⁵ Nic, co zvenčí vchází do člověka, ho nemůže pošpinit. Člověka ale špiní to, co vychází z něj!

¹⁶ Má-li kdo uši k slyšení, ať slyší.”

¹⁷ Když pak odešel od zástupu do domu, jeho učedníci se ho vyptávali na to podobenství.

¹⁸ A on jim řekl: “Vy jste také tak nechápaví? Copak nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenčí, ho nemůže pošpinit,

¹⁹ protože to nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází to do stoky?” Tak očistil všechny pokrmy.

²⁰ Potom řekl: “Co z člověka vychází, to člověka špiní.

²¹ Z nitra lidského srdce totiž vycházejí zlé myšlenky, cizoložství, smilnění, vraždy,

²² krádeže, lakomství, ničemnost, lest, nestydatost, závistivé oko, urážky, pýcha, bláznivost.

²³ Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a pošpiňují člověka.”

²⁴ Potom vstal a odešel odtud do končin Týru a Sidonu. Vešel do domu a nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, ale nemohl se utajit.

²⁵ Doslechla se o něm totiž žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha. Přišla a padla mu k nohám

²⁶ (ta žena byla Řekyně, rodem Syrofeničanka) a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona.

²⁷ Ale Ježíš jí řekl: “Nech nejprve nasytit děti, protože není správné vzít chléb dětem a hodit ho štěňatům.”

²⁸ Ona mu však odpověděla: “Ano, Pane, ale ta štěňata jedí pod stolem z drobtů od dětí.”

²⁹ Řekl jí tedy: “Protože jsi řekla tato slova, jdi domů. Ten démon z tvé dcery vyšel.”

³⁰ A když přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon odešel.

³¹ Tehdy Ježíš znovu vyšel z kraje Tyrských a Sidonských a prostředkem území Dekapole přišel ke Galilejskému moři.

³² Tehdy k němu přivedli hluchoněmého a prosili ho, aby na něj vložil ruku.