Lukáš 8:3-18 in Czech

³ A Johanna manželka Chuzova, úředníka Herodesova, a Zuzanna, a jiné mnohé, kteréž posluhovaly jemu z statků svých.

⁴ Když se pak scházel zástup mnohý, a z okolních měst hrnuli se k němu, mluvil jim v podobenství:

⁵ Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je.

⁶ A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy.

⁷ Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je.

⁸ A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.

⁹ I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Jaké jest to podobenství?

¹⁰ A on řekl: Vám dáno jest znáti tajemství království Božího, ale jiným v podobenství, aby hledíce, neviděli, a slyšíce, nerozuměli.

¹¹ Jestiť pak podobenství toto: Símě jest slovo Boží.

¹² A kteréž padlo podle cesty, jsou ti, kteříž slyší, a potom přichází ďábel, a vynímá slovo z srdce jejich, aby nevěříce, spaseni nebyli.

¹³ Ale kteříž na skálu, ti když slyší, s radostí příjímají slovo, a tiť kořenů nemají; ti na čas věří, a v čas pokušení odstupují.

¹⁴ Kteréž pak mezi trní padlo, tiť jsou, kteříž slyšíce, a po pečování a zboží a rozkošech života jdouce, bývají udušeni, a nepřinášejí užitku.

¹⁵ Ale kteréž padlo v zemi dobrou, ti jsou, kteřížto v srdci ctném a dobrém, slyšíce slovo, zachovávají je, a užitek přinášejí v trpělivosti.

¹⁶ Nižádný pak rozsvítě svíci, nepřikrývá jí nádobou, ani staví pod postel, ale na svícen staví, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.

¹⁷ Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti.

¹⁸ Protož vizte, jak slyšíte. Nebo kdož má, tomu bude dáno, a kdo nemá, i to, což domnívá se míti, bude odjato od něho.

³ Johana, manželka Herodova úředníka Chuzy, a Zuzana a mnoho jiných, které mu sloužily ze svého majetku.

⁴ Když se pak začal scházet veliký zástup a lidé se k němu hrnuli z města za městem, promluvil k nim v podobenství:

⁵ “Vyšel rozsévač, aby rozsíval své zrno. A jak rozsíval, jedno padlo podél cesty a bylo pošlapáno a nebeští ptáci je sezobali.

⁶ Jiné padlo na skálu, a když vzešlo, uschlo, protože nemělo vláhu.

⁷ Jiné zase padlo mezi trní a to trní vyrostlo s ním a udusilo je.

⁸ Jiné však padlo do dobré země, a když vzešlo, přineslo stonásobnou úrodu.” Když to řekl, volal: “Kdo má uši k slyšení, ať slyší!”

⁹ Jeho učedníci se ho tedy ptali: “Co je to za podobenství?”

¹⁰ On řekl: “Vám je dáno poznat tajemství Božího království, ale ostatním jen v podobenstvích, aby ‘hledíce neviděli a slyšíce nerozuměli’.”

¹¹ “To podobenství tedy znamená: Zrno je Boží slovo

¹² a ti podél cesty jsou ti, kteří slyší, ale potom přichází ďábel a bere to slovo z jejich srdce, aby neuvěřili a nebyli spaseni.

¹³ Ti na skále jsou ti, kteří když slyší slovo, s radostí je přijímají, ale nemají kořeny. Ti věří na čas, ale v době pokušení odpadají.

¹⁴ To, které padlo mezi trní, jsou pak ti, kteří slyšeli, ale jak jdou za starostmi a bohatstvím a rozkošemi tohoto života, bývají udušeni a nepřinášejí užitek.

¹⁵ Ale to v dobré zemi jsou ti, kteří když slyší slovo, udržují je v ušlechtilém a dobrém srdci a vytrvale přinášejí užitek.”

¹⁶ “Nikdo, když rozsvítí lampu, nepřikrývá ji nádobou a nestaví ji pod postel, ale staví ji na stojan, aby ti, kteří vcházejí, viděli světlo.

¹⁷ Není totiž nic tajného, co nebude zjeveno, ani nic skrytého, co nebude poznáno a nevyjde najevo.

¹⁸ Proto dávejte pozor na to, jak posloucháte. Tomu, kdo má, totiž bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co si myslí, že má.”