Lukáš 8:29-54 in Czech

²⁹ Nebo přikazoval duchu nečistému, aby vyšel z toho člověka. Po mnohé zajisté časy jím lomcoval, a býval ukován řetězy a v poutech ostříhán, ale on polámal okovy a býval od ďábelství puzen na poušť.

³⁰ I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.

³¹ Tedy prosili ho, aby jim nepřikazoval jíti do propasti.

³² Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho ďáblové, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.

³³ I vyšedše ďáblové z člověka, vešli do vepřů, a hned běželo stádo s chvátáním s vrchu do jezera, i ztonulo.

³⁴ A viděvše pastýři, co se stalo, utekli pryč; a šedše, vypravovali to v městě i po vsech.

³⁵ I vyšli lidé, aby viděli, co se stalo. I přišli k Ježíšovi, a nalezli člověka toho, z kteréhož ďáblové vyšli, oděného a majícího rozum, an sedí u noh Ježíšových. I báli se.

³⁶ A vypravovali jim také ti, kteříž byli viděli, kterak jest zdráv učiněn ten, jenž měl ďábelství.

³⁷ I prosilo ho to všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.

³⁸ Prosil ho pak muž ten, z kteréhož ďáblové vyšli, aby s ním byl. Ale Ježíš propustil ho, řka:

³⁹ Navrať se do domu svého, a vypravuj, kterak veliké věci učinil tobě Bůh. I odšel, po všem městě vypravuje, jak veliké věci učinil jemu Ježíš.

⁴⁰ Stalo se pak, když se navrátil Ježíš, že přijal jej zástup; nebo všickni očekávali ho.

⁴¹ A aj, přišel muž, kterémuž jméno bylo Jairus, a ten byl kníže školy Židovské. I padna k nohám Ježíšovým, prosil ho, aby všel do domu jeho.

⁴² Nebo měl dceru tu jedinou, kteréž bylo okolo dvanácti let, a ta umírala. A když šel, tiskl jej zástup.

⁴³ Tedy žena jedna, jenž nemoc svou trpěla od let dvanácti, (kterážto byla na lékaře vynaložila všecken statek, a od žádného nemohla uzdravena býti,)

⁴⁴ Přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho, a hned přestala nemoc její.

⁴⁵ I řekl Ježíš: Kdo jest, jenž se mne dotekl? A když všickni zapírali, řekl Petr, a kteříž s ním byli: Mistře, zástupové tebe tisknou a tlačí, a ty pravíš: Kdo se mne dotekl?

⁴⁶ I řekl Ježíš: Dotekl se mne někdo, nebo poznal jsem já, že jest moc ode mne vyšla.

⁴⁷ A viduci žena, že by tajno nebylo, třesuci se, přistoupila a padla před ním, a pro kterou příčinu dotkla se ho, pověděla přede vším lidem, a kterak jest hned uzdravena.

⁴⁸ A on řekl jí: Dobré mysli buď, dcero, víra tvá tebe uzdravila. Jdiž u pokoji.

⁴⁹ A když on ještě mluvil, přišel jeden od knížete školy, řka jemu: Již umřela dcera tvá, nezaměstnávej Mistra.

⁵⁰ Ale Ježíš uslyšav to, odpověděl jemu: Nebojž se, věř toliko, a zdrávať bude.

⁵¹ A všed do domu, nedopustil s sebou vjíti žádnému než Petrovi a Jakubovi a Janovi, a otci a mateři té děvečky.

⁵² Plakali jí pak všickni a kvílili. A on řekl: Neplačtež. Neumřelať, ale spíť.

⁵³ I posmívali se jemu, vědouce, že jest umřela.

⁵⁴ On pak vyhnav ven všecky, a ujav ruku její, zavolal, řka: Děvečko, vstaň!

²⁹ (Ježíš totiž přikazoval tomu nečistému duchu, aby z toho člověka vyšel. Mnohokrát se ho totiž zmocňoval, takže musel být spoutáván řetězy a hlídán v okovech, ale on ta pouta trhal a býval démonem hnán na poušť.)

³⁰ Ježíš se ho tedy zeptal: “Jak se jmenuješ?” a on řekl: “Legie,” neboť do něj vstoupilo mnoho démonů.

³¹ A ti ho prosili, aby jim nepřikazoval odejít do propasti.

³² Tehdy tam bylo veliké stádo vepřů pasoucích se na hoře, a tak ho prosili, aby jim dovolil vejít do nich. A on jim to dovolil.

³³ Démoni tedy vyšli z toho člověka a vstoupili do vepřů a to stádo se rozběhlo ze srázu do jezera a utopilo se.

³⁴ Když pak ti, kdo je pásli, uviděli, co se stalo, utekli a cestou to vyprávěli ve městě i na venkově.

³⁵ Lidé tedy vyšli, aby viděli, co se stalo. Když přišli k Ježíši a nalezli toho člověka, ze kterého vyšli démoni, jak sedí u Ježíšových nohou oblečen a při zdravém rozumu, dostali strach.

³⁶ Ti, kteří to viděli, jim pak vyprávěli, jak byl ten, který měl démony, zachráněn.

³⁷ Všichni ti lidé z gadarenského kraje ho tedy prosili, aby od nich odešel, neboť byli sevřeni velikým strachem. Nastoupil tedy do lodi a vrátil se zpět.

³⁸ Ten muž, ze kterého vyšli démoni, ho ale prosil, aby mohl být s ním. Ježíš ho však propustil se slovy:

³⁹ “Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci pro tebe udělal Bůh.” On tedy odešel a rozhlašoval po celém městě, jak veliké věci pro něj Ježíš udělal.

⁴⁰ Když se pak Ježíš vrátil, stalo se, že ho přivítal zástup lidí, neboť ho všichni očekávali.

⁴¹ A vtom přišel muž jménem Jairus a ten byl představený synagogy. Padl Ježíši k nohám a prosil ho, aby vešel do jeho domu,

⁴² neboť měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. A tak šel a tiskly ho davy.

⁴³ A jedna žena, která už dvanáct let trpěla krvácením a vynaložila všechno své živobytí na lékaře a žádný ji nemohl uzdravit,

⁴⁴ přistoupila zezadu, dotkla se cípu jeho roucha a její krvácení ihned přestalo.

⁴⁵ Ježíš tedy řekl: “Kdo se mě dotkl?” A když to všichni popírali, řekl Petr a ti, kdo byli s ním: “Mistře, davy se na tebe tisknou a tlačí a ty říkáš: ‘Kdo se mě dotkl?’”

⁴⁶ Ježíš ale řekl: “Někdo se mě dotkl, neboť jsem poznal, že ze mě vyšla moc.”

⁴⁷ A když ta žena poznala, že se neutajila, s rozechvěním přistoupila, padla před ním na zem a přede všemi lidmi mu pověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.

⁴⁸ A on jí řekl: “Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji.”

⁴⁹ A když ještě mluvil, přišel někdo z domu představeného synagogy se slovy: “Tvá dcera umřela. Neobtěžuj mistra.”

⁵⁰ Když to však Ježíš uslyšel, odpověděl mu: “Neboj se, jenom věř a bude zachráněna.”

⁵¹ Když pak vešel do toho domu, nenechal se sebou vejít nikoho kromě Petra, Jakuba a Jana a otce a matky té dívky.

⁵² Všichni nad ní plakali a kvíleli, ale on řekl: “Neplačte. Neumřela, ale spí.”

⁵³ A tak se mu vysmívali, neboť věděli, že umřela.

⁵⁴ Ale on všechny vyhnal, vzal ji za ruku a zvolal: “Dívenko, vstaň!”