Lukáš 7:22-44 in Czech

²² Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní očištění přijímají, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.

²³ A blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.

²⁴ A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?

²⁵ Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.

²⁶ Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.

²⁷ Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.

²⁸ Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.

²⁹ Tedy všecken lid slyše to i publikáni, velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.

³⁰ Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.

³¹ I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?

³² Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.

³³ Nebo přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ïábelství má.

³⁴ Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.

³⁵ Ale ospravedlněna jest moudrost ode všech synů svých.

³⁶ Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.

³⁷ A aj, žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.

³⁸ A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.

³⁹ Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.

⁴⁰ I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.

⁴¹ I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.

⁴² A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?

⁴³ I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.

⁴⁴ A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.

²² Ježíš jim tedy odpověděl: “Jděte a oznamte Janovi, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví jsou kříšeni a chudým se káže evangelium.

²³ A blaze tomu, kdo se nade mnou nepohoršuje.”

²⁴ Když pak Janovi poslové odešli, začal zástupům říkat o Janovi: “Co jste si přišli do pouště prohlédnout? Třtinu klátící se větrem?

²⁵ Na co jste se tedy vyšli podívat? Na člověka oblečeného hebkým rouchem? Pohleďte, ti, kteří jsou v slavném rouchu a žijí v rozkoši, jsou v královských domech.

²⁶ Co jste tedy vyšli vidět? Proroka? Ano, říkám vám, a více než proroka.

²⁷ Toto je ten, o kterém je napsáno: ‘Hle, já před tvou tváří posílám svého posla, který připraví tvou cestu před tebou.’

²⁸ Říkám vám totiž, že mezi těmi, kdo se narodili z žen, není větší prorok než Jan Křtitel, ale kdo je nejmenší v Božím království, je větší než on.”

²⁹ A všechen lid, který to slyšel, i celníci, uznali Boží spravedlnost, když se nechali pokřtít Janovým křtem.

³⁰ Ale farizeové a zákoníci odmítli Boží vůli pro sebe, když se od něj pokřtít nenechali.

³¹ A Pán řekl: “Ke komu tedy přirovnám lidi tohoto pokolení a čemu se podobají?

³² Jsou podobní dětem, které sedí na tržišti a volají jedny na druhé: ‘Pískali jsme vám a netančili jste; žalostně jsme naříkali a neplakali jste!’

³³ Jan Křtitel totiž přišel, nejedl chléb a nepil víno a vy říkáte: ‘Má démona!’

³⁴ Přišel Syn člověka, jí a pije a vy říkáte: ‘Hle, žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!’

³⁵ Ale moudrost je ospravedlněna všemi svými dětmi.”

³⁶ Jeden z farizeů ho pak prosil, aby s ním pojedl. Vešel tedy do domu toho farizea a stoloval s ním.

³⁷ A hle, když se jedna žena, hříšnice z toho města, dozvěděla, že Ježíš stoluje v domě toho farizea, přinesla alabastrovou nádobku s mastí.

³⁸ A stojíc s pláčem zezadu u jeho nohou, začala mu skrápět nohy slzami a vlasy své hlavy je utírala a líbala mu nohy a mazala je mastí.

³⁹ Když to ale spatřil ten farizeus, který ho pozval, řekl si: “Kdyby tohle byl prorok, věděl by, co je to za ženu, která se ho dotýká, a jaká je, protože je hříšnice.”

⁴⁰ Ježíš mu odpověděl: “Šimone, musím ti něco povědět.” A on řekl: “Pověz, mistře.”

⁴¹ “Jistý věřitel měl dva dlužníky. Jeden dlužil pět set denárů a druhý padesát.

⁴² A když neměli čím zaplatit, oběma odpustil. Pověz tedy, který z nich ho bude více milovat?”

⁴³ Šimon odpověděl: “Mám za to, že ten, kterému více odpustil.” On mu řekl: “Správně jsi usoudil.”

⁴⁴ Obrátil se k té ženě a řekl Šimonovi: “Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu; ty jsi mi nepodal vodu na nohy, ale ona skrápěla mé nohy slzami a vlasy své hlavy je utřela.