Lukáš 4:4-37 in Czech

⁴ I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.

⁵ I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.

⁶ A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.

⁷ Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.

⁸ I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti.

⁹ Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.

¹⁰ Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,

¹¹ A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.

¹² A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.

¹³ A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.

¹⁴ I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.

¹⁵ A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.

¹⁶ I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.

¹⁷ I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:

¹⁸ Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu,

¹⁹ A zvěstovati léto Páně vzácné.

²⁰ A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.

²¹ I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.

²² A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?

²³ I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti.

²⁴ I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.

²⁵ Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,

²⁶ Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.

²⁷ A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.

²⁸ I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to.

²⁹ A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.

³⁰ Ale on bera se prostředkem jich, ušel.

³¹ I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní.

³² I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.

³³ Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,

³⁴ Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží.

³⁵ I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.

³⁶ I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?

³⁷ I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny.

⁴ A Ježíš mu odpověděl: “Je napsáno: ‘Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým Božím slovem.’”

⁵ Potom ho ďábel vyvedl na vysokou horu a ukázal mu v jednom okamžiku všechna království světa.

⁶ Ďábel mu řekl: “Dám ti všechnu tuto moc a slávu těchto království, neboť byla předána mně a já ji dávám, komu chci.

⁷ Pokloníš-li se tedy přede mnou, bude všechno tvoje.”

⁸ Ježíš mu však odpověděl: “Odejdi ode mě, Satane! Vždyť je napsáno: ‘Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému budeš sloužit.’”

⁹ Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: “Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů.

¹⁰ Vždyť je napsáno: ‘Svým andělům přikáže o tobě, aby tě ochránili,

¹¹ a ponesou tě na rukou, abys snad nenarazil nohou na kámen.’”

¹² Ježíš mu odpověděl: “Je řečeno: ‘Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.’”

¹³ A když ďábel vykonal všechno pokušení, odešel od něho až do určeného času.

¹⁴ Ježíš se pak vrátil v moci Ducha do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí.

¹⁵ A on učil v jejich synagogách a byl všemi chválen.

¹⁶ A tak přišel do Nazaretu, kde byl vychován, a podle svého zvyku vstoupil v sobotní den do synagogy a povstal, aby četl.

¹⁷ Byla mu tedy podána kniha proroka Izaiáše, a když knihu otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno:

¹⁸ “Duch Pánův je nade mnou, protože mne pomazal kázat evangelium chudým. Poslal mne uzdravit lidi zdrcené v srdci, kázat propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit zdeptané na svobodu

¹⁹ a kázat Pánovo milostivé léto.”

²⁰ Potom knihu zavřel, vrátil ji služebníku a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj.

²¹ Tehdy k nim začal mluvit: “Dnes se toto Písmo naplnilo ve vašich uších.”

²² Všichni mu tedy přisvědčovali a divili se slovům milosti vycházejícím z jeho úst a říkali: “Není to snad Josefův syn?”

²³ Tehdy jim řekl: “Jistě mi řeknete toto podobenství: ‘Lékaři, uzdrav se sám! To, co jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum, udělej i zde, ve své vlasti.’”

²⁴ Potom řekl: “Amen, říkám vám, že žádný prorok není ve své vlasti vítaný.

²⁵ A řeknu vám po pravdě, že za Eliášových dnů, když bylo nebe zavřené po tři roky a šest měsíců a když byl veliký hlad po celé zemi, bylo mnoho vdov v Izraeli,

²⁶ avšak Eliáš nebyl poslán k žádné z nich - jenom k jedné vdově do sidonské Sarepty.

²⁷ A za proroka Elizea bylo mnoho malomocných v Izraeli, avšak žádný z nich nebyl očištěn - jen syrský Náman.”

²⁸ A když to slyšeli, byli všichni v synagoze naplněni hněvem.

²⁹ Povstali, vyhnali ho ven z města a dovedli ho až na okraj hory, na níž bylo jejich město postaveno, aby ho shodili dolů.

³⁰ On ale prošel jejich středem a šel dál.

³¹ Tehdy sestoupil do galilejského města Kafarnaum a v sobotu je učil.

³² A tam žasli nad jeho učením, protože jeho slovo mělo moc.

³³ V té synagoze byl člověk, který měl ducha nečistého démona, a ten hlasitě vykřikl:

³⁴ “Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, kdo jsi - ten Svatý Boží!”

³⁵ Ježíš mu pohrozil a řekl: “Zmlkni a vyjdi z něj!” A ten démon ho vrhl doprostřed, vyšel z něho a vůbec mu neublížil.

³⁶ Na všechny tedy přišel úžas a začali spolu rozmlouvat. Říkali: “Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?”

³⁷ A zpráva o něm se šířila po každém místě v okolí.