Lukáš 1:48-72 in Czech

⁴⁸ Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.

⁴⁹ Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,

⁵⁰ A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.

⁵¹ Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.

⁵² Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.

⁵³ Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.

⁵⁴ Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své

⁵⁵ (Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.

⁵⁶ I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.

⁵⁷ Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.

⁵⁸ A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.

⁵⁹ Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.

⁶⁰ Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.

⁶¹ I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.

⁶² I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.

⁶³ A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.

⁶⁴ A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.

⁶⁵ Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.

⁶⁶ A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.

⁶⁷ Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:

⁶⁸ Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,

⁶⁹ A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,

⁷⁰ Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,

⁷¹ O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,

⁷² Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,

⁴⁸ neboť pohlédl na ponížení své služebnice. Hle, od nynějška mne budou blahoslavit všechna pokolení,

⁴⁹ neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný, jehož jméno je svaté

⁵⁰ a jehož milosrdenství k těm, kteří se ho bojí, trvá od pokolení do pokolení.

⁵¹ Svou paží dokázal moc, rozptýlil pyšné v myšlení jejich srdce.

⁵² Mocné svrhl z trůnů a ponížené povýšil.

⁵³ Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.

⁵⁴ Ujal se Izraele, svého služebníka; pamatoval na milosrdenství

⁵⁵ - jak mluvil k našim otcům - vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.”

⁵⁶ Marie s ní pak zůstala asi tři měsíce a vrátila se do svého domu.

⁵⁷ Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna.

⁵⁸ A když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.

⁵⁹ Osmého dne se pak stalo, že přišli to dítě obřezat a dávali mu jméno podle jeho otce, Zachariáš.

⁶⁰ Jeho matka jim však odpověděla: “Ne, bude se jmenovat Jan.”

⁶¹ Řekli jí: “Vždyť ve tvém rodu se tak nikdo nejmenuje!”

⁶² Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat.

⁶³ On požádal o tabulku a napsal slova: “Jmenuje se Jan.” Všichni se podivili.

⁶⁴ A jeho ústa se ihned otevřela a jeho jazyk se rozvázal a dobrořečil Bohu.

⁶⁵ Tehdy na všechny jejich sousedy přišla bázeň a po celých judských horách se rozmlouvalo o všech těchto věcech.

⁶⁶ Všichni, kteří o tom slyšeli, to ukládali ve svém srdci se slovy: “Co to bude za dítě?” A Pánova ruka byla s ním.

⁶⁷ Jeho otec Zachariáš pak byl naplněn Duchem Svatým a prorokoval těmito slovy:

⁶⁸ “Požehnaný Pán, Bůh Izraele, neboť nás navštívil a svému lidu způsobil vykoupení.

⁶⁹ Vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, svého služebníka,

⁷⁰ jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků, kteří byli od věků,

⁷¹ o vysvobození od našich nepřátel a z ruky všech, kteří nás nenávidí,

⁷² aby prokázal milosrdenství našim otcům a vzpomenul na svou svatou smlouvu -