Lukáš 19:18-40 in Czech

¹⁸ A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

¹⁹ I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

²⁰ A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

²¹ Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

²² I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

²³ I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

²⁴ I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

²⁵ I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

²⁶ I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

²⁷ Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

²⁸ To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

²⁹ I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

³⁰ Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

³¹ A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

³² Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

³³ A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

³⁴ A oni řekli: Pán ho potřebuje.

³⁵ I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

³⁶ A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

³⁷ Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

³⁸ Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

³⁹ Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

⁴⁰ I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

¹⁸ Potom přišel druhý a řekl: ‘Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.’

¹⁹ A tomu řekl: ‘Také ty buď nad pěti městy.’

²⁰ Potom přišel jiný a řekl: ‘Pohleď, Pane, tvá hřivna, kteroujsem měl uloženou v šátku.

²¹ Bál jsem se tě totiž, neboť jsi přísný člověk. Vybíráš, co jsi neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.’

²² A tomu řekl: ‘Soudím tě z tvých vlastních úst, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel.

²³ Proč jsi tedy nedal mé peníze na stůl směnárníkům, abych si je, až přijdu, vybral i s úroky?’

²⁴ Tehdy řekl těm, kdo tam stáli: ‘Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.’

²⁵ A oni mu řekli: ‘Pane, má deset hřiven.’

²⁶ ‘Říkám vám totiž, že každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

²⁷ Ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, pak přiveďte sem a pobijte přede mnou.’”

²⁸ A když to pověděl, šel napřed cestou vzhůru k Jeruzalému.

²⁹ Když se pak přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, stalo se, že poslal dva ze svých učedníků

³⁰ se slovy: “Jděte do té vesnice naproti vám. Až do ní budete vcházet, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdo z lidí neseděl. Odvažte ho a přiveďte.

³¹ A kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovíte mu takto: ‘Pán ho potřebuje.’”

³² Když tedy ti, kteří byli posláni, odešli, našli vše tak, jak jim řekl.

³³ Když pak to oslátko odvazovali, řekli jim jeho páni: “Proč odvazujete to oslátko?”

³⁴ Oni tedy řekli: “Pán ho potřebuje”

³⁵ A přivedli ho k Ježíši. Přehodili přes oslátko své pláště a Ježíše posadili na ně.

³⁶ A jak jel, prostírali své pláště na cestu.

³⁷ Když se pak už blížil k tomu místu, kde se schází z Olivetské hory, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které spatřili.

³⁸ Říkali: “Požehnaný král, který přichází v Pánově jménu! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!”

³⁹ Někteří z farizeů ze zástupu mu tedy řekli: “Mistře, napomeň své učedníky!”

⁴⁰ On jim však odpověděl: “Říkám vám, kdyby tito měli mlčet, křičelo by kamení!”