Lukáš 11:24-44 in Czech

²⁴ Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.

²⁵ A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.

²⁶ I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.

²⁷ I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.

²⁸ A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.

²⁹ A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.

³⁰ Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.

³¹ Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!

³² Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!

³³ Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.

³⁴ Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.

³⁵ Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.

³⁶ Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.

³⁷ A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.

³⁸ Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.

³⁹ I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.

⁴⁰ Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?

⁴¹ Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.

⁴² Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.

⁴³ Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.

⁴⁴ Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.

²⁴ “Když nečistý duch vyjde z člověka, chodí po suchých místech a hledá odpočinek. A když ho nenajde, říká: ‘Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.’

²⁵ A když přijde, nalezne ho vymetený a ozdobený.

²⁶ Tehdy jde a přibere sedm jiných duchů, horších, než je sám. Pak vejdou dovnitř a bydlí tam a poslední věci toho člověka jsou horší než první.”

²⁷ A když to říkal, stalo se, že jedna žena ze zástupu pozdvihla hlas a řekla mu: “Blaze lůnu, které tě nosilo, a prsům, které jsi sál!”

²⁸ Ale on řekl: “Spíše blaze těm, kdo slyší Boží slovo a dodržují je.”

²⁹ A když se k němu scházely zástupy, začal říkat: “Toto pokolení je zlé. Vyhledává znamení, ale žádné znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.

³⁰ Neboť jako se Jonáš stal znamením pro Ninivské, tak bude i Syn člověka znamením pro toto pokolení.

³¹ Královna jihu povstane na soudu s muži tohoto pokolení a odsoudí je, neboť přijela z kraje světa, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde je více než Šalomoun.

³² Muži z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť po Jonášově kázání činili pokání, a hle, zde je více než Jonáš.”

³³ “Nikdo, když rozsvítí lampu, nestaví ji do skrýše ani pod nádobu, ale na stojan, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.

³⁴ Lampou těla je oko. Pokud je tedy tvé oko prosté, je jasné i celé tvé tělo. Jakmile je však zlé, je i tvé tělo temné.

³⁵ Dej tedy pozor, aby světlo, které je v tobě, nebylo tmou.

³⁶ Když pak bude celé tvé tělo jasné a nebude mít žádnou temnou část, bude celé tak jasné, jako když tě lampa ozařuje svým jasem.”

³⁷ A když mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby u něho poobědval. Vešel tedy a posadil se za stůl.

³⁸ A když to ten farizeus uviděl, podivil se, že se před obědem nejdříve neumyl.

³⁹ Pán mu tedy řekl: “Vy farizeové teď čistíte pohár a mísu zvenčí, ale vaše nitro je plné zlodějství a ničemnosti.

⁴⁰ Blázni! Zdali Ten, který stvořil vnějšek, nestvořil také vnitřek?

⁴¹ Raději tedy dávejte jako milosrdný dar to, co máte uvnitř, a hle, všechno vám bude čisté.

⁴² Ale běda vám farizeům, že odevzdáváte desátky z máty a z routy a z každé byliny, ale pomíjíte právo a Boží lásku. Tyto věci jste měli dělat a tamty neopomíjet.

⁴³ Běda vám farizeům, neboť milujete čestná sedadla na shromážděních a zdravení na tržištích.

⁴⁴ Běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, neboť jste jako nezřetelné hroby - lidé po nich chodí, ani to nevědí.”