14 Bylo to však v sobotu, když Ježíš udělal bláto a otevřel jeho oči.
15 Farizeové se ho tedy znovu ptali, jak prohlédl, a on jim řekl: “Položil na mé oči bláto, umyl jsem se a vidím.”
16 Někteří z farizeů tedy říkali: “Ten člověk není od Boha, protože nedodržuje sobotu.” Jiní říkali: “Jak může taková znamení dělat hříšný člověk?” A byla mezi nimi roztržka.
17 Tomu slepému znovu řekli: “Co o něm říkáš ty, když otevřel tvé oči?” A on řekl: “Že je prorok.”
18 Židé tedy o něm neuvěřili, že býval slepý a prohlédl, dokud si nezavolali rodiče toho, který prohlédl,
19 a nezeptali se jich: “Je toto váš syn, o kterém říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že tedy nyní vidí?”
20 Jeho rodiče jim odpověděli: “Víme, že toto je náš syn a že se narodil slepý.
21 Ale jak to, že teď vidí, nevíme. A kdo otevřel jeho oči, nevíme. Ptejte se jeho, má na to léta, bude mluvit sám za sebe.”
22 Jeho rodiče to řekli, protože se báli Židů. Židé se totiž už dohodli, že kdokoli by ho vyznal jako Krista, bude vyobcován ze synagogy.
23 Proto jeho rodiče řekli: “Má na to léta, zeptejte se jeho.”
24 A tak toho člověka, který býval slepý, zavolali podruhé a řekli mu: “Vzdej slávu Bohu! My víme, že ten člověk je hříšník.”