Jan 8:11-37 in Czech

¹¹ Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.

¹² Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.

¹³ I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.

¹⁴ Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.

¹⁵ Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.

¹⁶ A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.

¹⁷ A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.

¹⁸ Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.

¹⁹ Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.

²⁰ Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

²¹ I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.

²² I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?

²³ I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.

²⁴ Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.

²⁵ I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.

²⁶ Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.

²⁷ A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.

²⁸ Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.

²⁹ A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.

³⁰ Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.

³¹ Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.

³² A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

³³ I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?

³⁴ Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.

³⁵ A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky.

³⁶ Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.

³⁷ Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.

¹¹ Ona řekla: “Nikdo, Pane.” Ježíš jí tedy řekl: “Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš.”

¹² Ježíš k nim tedy znovu mluvil. Řekl: “Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.”

¹³ Farizeové mu však řekli: “Ty svědčíš sám o sobě, tvé svědectví není pravé.”

¹⁴ Ježíš jim odpověděl: “Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím, ani kam jdu.

¹⁵ Vy soudíte podle těla, já nesoudím nikoho.

¹⁶ A i kdybych soudil, můj soud je pravdivý, neboť nejsem sám, ale jsem já a Otec, který mě poslal.

¹⁷ A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou lidí je pravé.

¹⁸ Já svědčím sám o sobě a Otec, který mě poslal, svědčí o mně.”

¹⁹ Říkali mu tedy: “Kde je ten tvůj otec?” Ježíš odpověděl: “Neznáte mne ani mého Otce. Kdybyste znali mě, znali byste i mého Otce.”

²⁰ Tato slova Ježíš mluvil u pokladnice, když učil v chrámu, a nikdo ho nezajal, neboť jeho hodina ještě nepřišla.

²¹ Ježíš jim tedy znovu řekl: “Já odcházím a budete mě hledat a zemřete ve svém hříchu. Kam já jdu, vy nemůžete přijít.”

²² Židé tedy říkali: “Copak se sám zabije, že říká: ‘Kam já jdu, vy nemůžete přijít’?”

²³ Řekl jim tedy: “Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.

²⁴ Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže totiž nebudete věřit, že já jsem, zemřete ve svých hříších.”

²⁵ Řekli mu tedy: “Kdo jsi?” A Ježíš jim řekl: “To, co vám říkám od začátku.

²⁶ Mnoho mám o vás mluvit a soudit, ale Ten, který mě poslal, je pravdomluvný; a já mluvím na světě to, co jsem slyšel od něho.”

²⁷ Ale neporozuměli, že jim říkal o Otci.

²⁸ Proto jim Ježíš řekl: “Až vyzdvihnete Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nedělám nic, ale jak mě naučil můj Otec, tak mluvím.

²⁹ A Ten, který mě poslal, je se mnou. Otec mě nenechal samotného, protože vždycky dělám, co se mu líbí.”

³⁰ A když mluvil tyto věci, mnozí v něho uvěřili.

³¹ Ježíš tedy řekl těm Židům, kteří mu uvěřili: “Jestliže zůstanete v mém slově, jste opravdu mými učedníky.

³² A poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.”

³³ Odpověděli mu tedy: “Jsme símě Abrahamovo a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: ‘Budete svobodní’?”

³⁴ Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo dělá hřích, je otrokem hříchu.

³⁵ A otrok nezůstává v domě navěky, syn zůstává navěky.

³⁶ Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete opravdu svobodní.”

³⁷ “Vím, že jste Abrahamovo símě, ale chcete mě zabít, neboť mé slovo ve vás nemá místo.