Jan 6:7-53 in Czech

⁷ Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.

⁸ Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:

⁹ Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?

¹⁰ I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.

¹¹ Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.

¹² A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.

¹³ I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.

¹⁴ Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.

¹⁵ Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.

¹⁶ Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.

¹⁷ A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.

¹⁸ Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.

¹⁹ A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.

²⁰ On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.

²¹ I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.

²² Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,

²³ (Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)

²⁴ Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.

²⁵ A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?

²⁶ Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.

²⁷ Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.

²⁸ Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?

²⁹ Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.

³⁰ I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?

³¹ Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.

³² Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.

³³ Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.

³⁴ A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.

³⁵ I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.

³⁶ Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.

³⁷ Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.

³⁸ Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.

³⁹ Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.

⁴⁰ A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.

⁴¹ I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.

⁴² A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?

⁴³ Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.

⁴⁴ Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.

⁴⁵ Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.

⁴⁶ Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.

⁴⁷ Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.

⁴⁸ Jáť jsem ten chléb života.

⁴⁹ Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.

⁵⁰ Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.

⁵¹ Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.

⁵² Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?

⁵³ I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.

⁷ Filip mu odpověděl: “Chléb za dvě stě denárů jim nepostačí, aby každý z nich dostal aspoň maličko.”

⁸ Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:

⁹ “Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co to je pro tolik lidí?”

¹⁰ Ježíš však řekl: “Zařiďte, ať se lidé posadí.” A na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy v počtu asi pěti tisíc mužů.

¹¹ Ježíš tedy vzal ty chleby, a když vzdal díky, rozdával učedníkům a učedníci sedícím; podobně také z těch ryb rozdal, kolik jen chtěli.

¹² A když byli nasyceni, řekl svým učedníkům: “Seberte nalámané kousky, které zbyly, ať se nic neztratí.”

¹³ Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů kousky, které zbyly z těch pěti ječných chlebů po těch, kteří jedli.

¹⁴ Když tedy lidé uviděli ten zázrak, který Ježíš udělal, říkali: “Toto je opravdu ten Prorok, který měl přijít na svět!”

¹⁵ Když tedy Ježíš poznal, že se chystají přijít a vzít ho, aby ho udělali králem, odešel jen sám zpátky na horu.

¹⁶ Když pak nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,

¹⁷ nastoupili na loď a plavili se přes moře do Kafarnaum. A byla už tma, ale Ježíš k nim nepřišel.

¹⁸ Tehdy se moře začalo zvedat vanutím velikého větru.

¹⁹ A když odpluli asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi, a vystrašili se.

²⁰ Ale on jim řekl: “To jsem já, nebojte se!”

²¹ Tehdy ho ochotně vzali na loď a loď se hned ocitla u země, k níž pluli.

²² Druhého dne uviděl zástup, který zůstal za mořem, že tam nebyla jiná loďka než ta jedna, na kterou nastoupili jeho učedníci, a že Ježíš nevešel se svými učedníky na loď, ale jeho učedníci odpluli sami.

²³ (Od Tiberiady však připluly jiné loďky blízko k tomu místu, kde jedli chléb, když Pán vzdal díky.)

²⁴ Když tedy zástup spatřil, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili i oni do lodí a přijeli do Kafarnaum, kde hledali Ježíše.

²⁵ A když ho za mořem našli, řekli mu: “Rabbi, kdy jsi sem přišel?”

²⁶ Ježíš jim odpověděl: “Amen, amen, říkám vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a byli jste nasyceni.

²⁷ Pracujte ne pro pokrm, který hyne, ale pro ten pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něho totiž položil Bůh Otec svou pečeť.”

²⁸ Řekli mu tedy: “Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?”

²⁹ Ježíš jim odpověděl: “Toto je ten Boží skutek - abyste věřili v toho, kterého on poslal.”

³⁰ Řekli mu tedy: “Jaké však uděláš znamení, abychom je viděli a uvěřili ti? Co děláš?

³¹ Naši otcové jedli manu na poušti, jak je napsáno: ‘Dal jim jíst chléb z nebe.’”

³² Ježíš jim tedy řekl: “Amen, amen, říkám vám: Ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, ale můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.

³³ Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.”

³⁴ Řekli mu tedy: “Pane, dávej nám ten chléb vždycky.”

³⁵ Ježíš jim však řekl: “Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.

³⁶ Ale řekl jsem vám, že jste mě i viděli, a nevěříte.

³⁷ Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.

³⁸ Sestoupil jsem totiž z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal.

³⁹ A toto je vůle Otce, který mě poslal - abych nic z toho, co mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v poslední den.

⁴⁰ Neboť toto je vůle Toho, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den.”

⁴¹ Židé na něho tedy reptali, že řekl: “Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe,”

⁴² a říkali: “Není snad toto Ježíš, syn Josefův, jehož otce i matku známe? Jak tedy může říkat: ‘Sestoupil jsem z nebe’?”

⁴³ Ježíš jim tedy odpověděl a řekl: “Nereptejte mezi sebou.

⁴⁴ Nikdo nemůže přijít ke mně, jedině když ho přitáhne můj Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.

⁴⁵ V Prorocích je napsáno: ‘A budou všichni vyučeni od Boha.’ Proto každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně.

⁴⁶ Ne že by někdo viděl Otce, jedině ten, který je od Boha, ten viděl Otce.

⁴⁷ Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, má věčný život.

⁴⁸ Já jsem ten chléb života.

⁴⁹ Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.

⁵⁰ Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby nikdo, kdo z něho jí, nezemřel.

⁵¹ Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li někdo jíst ten chléb, bude žít na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, které dám za život světa.”

⁵² Židé se tedy hádali mezi sebou a říkali: “Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?”

⁵³ Ježíš jim řekl: “Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život.