Jan 4:30-37 in Czech

³⁰ Tedy vyšli z města, a přišli k němu.

³¹ Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.

³² A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.

³³ Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?

³⁴ Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.

³⁵ Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.

³⁶ Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.

³⁷ Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.

³⁰ Vyšli tedy z města a šli k němu.

³¹ Mezitím ho však učedníci prosili: “Rabbi, najez se!”

³² ale on jim řekl: “Já mám k jídlu pokrm, který vy neznáte.”

³³ Učedníci si tedy mezi sebou říkali: “Přinesl mu snad někdo jídlo?”

³⁴ Ježíš jim řekl: “Můj pokrm je, abych konal vůli Toho, který mě poslal, a dokončil jeho dílo.

³⁵ Neříkáte snad, že jsou ještě čtyři měsíce a potom přijde sklizeň? Hle, říkám vám: Pozvedněte své oči a hleďte na krajiny, že se již bělají ke žni.

³⁶ Ten, kdo sklízí, bere odplatu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se i ten, kdo rozsívá, radoval spolu s tím, kdo sklízí.

³⁷ V tom je totiž pravdivé to slovo, že ‘jeden rozsívá a jiný sklízí’.