Jan 4:26-36 in Czech

²⁶ Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.

²⁷ A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?

²⁸ I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:

²⁹ Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?

³⁰ Tedy vyšli z města, a přišli k němu.

³¹ Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.

³² A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.

³³ Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?

³⁴ Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.

³⁵ Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.

³⁶ Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.

²⁶ Ježíš jí řekl: “To jsem já, který s tebou mluvím.”

²⁷ A vtom přišli jeho učedníci a divili se, že mluví se ženou, avšak žádný neřekl: “Co jí chceš?” anebo: “Proč s ní mluvíš?”

²⁸ Ta žena tedy nechala svůj džbán a odešla do města a řekla lidem:

²⁹ “Pojďte, podívejte se na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Kristus?”

³⁰ Vyšli tedy z města a šli k němu.

³¹ Mezitím ho však učedníci prosili: “Rabbi, najez se!”

³² ale on jim řekl: “Já mám k jídlu pokrm, který vy neznáte.”

³³ Učedníci si tedy mezi sebou říkali: “Přinesl mu snad někdo jídlo?”

³⁴ Ježíš jim řekl: “Můj pokrm je, abych konal vůli Toho, který mě poslal, a dokončil jeho dílo.

³⁵ Neříkáte snad, že jsou ještě čtyři měsíce a potom přijde sklizeň? Hle, říkám vám: Pozvedněte své oči a hleďte na krajiny, že se již bělají ke žni.

³⁶ Ten, kdo sklízí, bere odplatu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se i ten, kdo rozsívá, radoval spolu s tím, kdo sklízí.