Jan 4:1-32 in Czech

¹ A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,

² (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)

³ Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.

⁴ Musil pak jíti skrze Samaří.

⁵ I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.

⁶ Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.

⁷ I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.

⁸ (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)

⁹ I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)

¹⁰ Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.

¹¹ I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?

¹² Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?

¹³ Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.

¹⁴ Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.

¹⁵ Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.

¹⁶ Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.

¹⁷ Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.

¹⁸ Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.

¹⁹ Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.

²⁰ Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.

²¹ Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.

²² Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.

²³ Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.

²⁴ Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.

²⁵ Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.

²⁶ Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.

²⁷ A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?

²⁸ I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:

²⁹ Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?

³⁰ Tedy vyšli z města, a přišli k němu.

³¹ Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.

³² A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.

¹ A když se Pán dověděl, že farizeové slyšeli: Ježíš získává a křtí více učedníků než Jan

² (ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale jeho učedníci),

³ opustil Judsko a odešel znovu do Galileje.

⁴ Musel však projít Samařím.

⁵ Přišel tedy k samařskému městu zvanému Sichar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.

⁶ Tam byla Jákobova studna. Ježíš se tedy, unaven cestou, posadil u té studny. Bylo okolo šesté hodiny.

⁷ Tehdy přišla žena ze Samaří, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: “Dej mi napít.”

⁸ Jeho učedníci totiž odešli do města, aby nakoupili jídlo.

⁹ Ta samařská žena mu tedy řekla: “Jak to, že ty, který jsi Žid, žádáš nápoj ode mne, když jsem Samaritánka?” (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.)

¹⁰ Ježíš jí odpověděl: “Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‘Dej mi napít,’ prosila bys ty jeho a dal by ti živou vodu.”

¹¹ Žena mu řekla: “Pane, nemáš ani, čím bys čerpal a studna je hluboká. Odkud tedy máš tu živou vodu?

¹² Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal a sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek?”

¹³ Ježíš jí odpověděl a řekl: “Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit.

¹⁴ Kdo by se však napil té vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky, ale ta voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.”

¹⁵ Ta žena mu řekla: “Pane, dej mi tu vodu, abych už nežíznila a nechodila sem čerpat.”

¹⁶ Ježíš jí řekl: “Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.”

¹⁷ Žena odpověděla: “Nemám muže.” Ježíš jí řekl: “Dobře jsi řekla: ‘Nemám muže,’

¹⁸ protože jsi měla pět mužů a ten, kterého máš teď, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.”

¹⁹ Žena mu řekla: “Pane, vidím, že jsi prorok.

²⁰ Naši otcové uctívali Boha na této hoře a vy říkáte, že místo, kde se musí uctívat, je v Jeruzalémě.”

²¹ Ježíš jí řekl: “Ženo, věř mi, že přichází hodina, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě.

²² Vy uctíváte, co neznáte; my uctíváme, co známe, protože spasení je z Židů.

²³ Ale přichází hodina a již je zde, kdy praví uctívači budou uctívat Otce v duchu a pravdě. Takové totiž Otec hledá, aby ho uctívali.

²⁴ Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.”

²⁵ Žena mu řekla: “Vím, že přijde Mesiáš” (který je nazýván Kristus). “Ten až přijde, oznámí nám všechno.”

²⁶ Ježíš jí řekl: “To jsem já, který s tebou mluvím.”

²⁷ A vtom přišli jeho učedníci a divili se, že mluví se ženou, avšak žádný neřekl: “Co jí chceš?” anebo: “Proč s ní mluvíš?”

²⁸ Ta žena tedy nechala svůj džbán a odešla do města a řekla lidem:

²⁹ “Pojďte, podívejte se na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Kristus?”

³⁰ Vyšli tedy z města a šli k němu.

³¹ Mezitím ho však učedníci prosili: “Rabbi, najez se!”

³² ale on jim řekl: “Já mám k jídlu pokrm, který vy neznáte.”