33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
