5 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
6 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
7 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
8 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
9 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
10 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
11 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
12 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
13 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
14 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
15 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
16 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
