12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích:
13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti.
14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata.
15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon.
16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.
17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.
