2 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.
3 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
4 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
5 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
6 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.
7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
8 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
11 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
