17 Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
18 Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
19 Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
20 Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
21 Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
22 Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
23 I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
24 Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
25 Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
26 O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
27 Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
28 Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
