Římanům 3:4-18 in Czech

⁴ Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.

⁵ Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)

⁶ Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?

⁷ Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?

⁸ A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Èiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.

⁹ Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,

¹⁰ Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.

¹¹ Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.

¹² Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

¹³ Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.

¹⁴ Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.

¹⁵ Nohy jejich rychlé k vylévání krve.

¹⁶ Setření a bída na cestách jejich.

¹⁷ A cesty pokoje nepoznali.

¹⁸ Není bázně Boží před očima jejich.

⁴ V žádném případě! Ať je však Bůh pravdomluvný a každý člověk lhář, jak je napsáno: “Abys byl shledán spravedlivým ve svých slovech a zvítězil, kdyby ses soudil.”

⁵ Jestliže však naše nepravost dokazuje Boží spravedlnost, co řekneme? Je snad Bůh nespravedlivý, když vylévá svůj hněv? (Mluvím po lidsku.)

⁶ V žádném případě! Vždyť jak by potom Bůh soudil svět?

⁷ Jestliže se totiž mou lží rozhojnila Boží pravda k jeho slávě, proč jsem tedy ještě souzen jako hříšník?

⁸ A proč neříci: “Čiňme zlé věci, aby přišly dobré,” jak nás pomlouvají a jak někteří tvrdí, že my říkáme? Jejich odsouzení je spravedlivé.

⁹ Co tedy? Máme nějakou přednost? Vůbec ne; vždyť jsme již dříve obvinili jak Židy, tak Řeky, že jsou všichni pod hříchem,

¹⁰ jak je napsáno: “Není spravedlivého, není ani jednoho.

¹¹ Není, kdo by rozuměl, není, kdo by hledal Boha.

¹² Všichni se odchýlili, společně se stali neužitečnými; není, kdo by konal dobro, není ani jeden.”

¹³ “Jejich hrdlo je otevřený hrob, svými jazyky podváděli.” “Pod jejich rty je jed lítých hadů.”

¹⁴ “Jejich ústa jsou plná zlořečení a hořkosti.”

¹⁵ “Jejich nohy jsou rychlé k prolití krve;

¹⁶ zkáza a bída je na jejich cestách

¹⁷ a cestu pokoje nepoznali.”

¹⁸ “Před jejich očima není Boží bázně.”