Římanům 10:3-20 in Czech

³ Nebo neznajíce Boží spravedlnosti, a svou vlastní spravedlnost hledajíce vystaviti, spravedlnosti Boží nebyli poddáni.

⁴ Nebo konec Zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu.

⁵ Nebo Mojžíš píše o spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, pravě: Který by koli člověk činil ty věci, živ bude v nich.

⁶ Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví: Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista s výsosti svésti.

⁷ Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých vzbuditi.

⁸ Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme,

⁹ Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.

¹⁰ Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení.

¹¹ Nebo dí Písmo: Všeliký, kdož věří v něj, nebude zahanben.

¹² Neníť zajisté rozdílu mezi Židem a Řekem; nebo tentýž Pán všech, bohatý jest ke všem vzývajícím jej.

¹³ Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.

¹⁴ Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?

¹⁵ A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest: Aj, jak krásné nohy zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci.

¹⁶ Ale ne všickni uposlechli evangelium. Nebo Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázání našemu?

¹⁷ Tedy víra z slyšení, a slyšení skrze slovo Boží.

¹⁸ Ale pravímť: Zdaliž jsou neslyšeli? Anobrž po vší zemi rozšel se zvuk jejich a až do končin okršlku země slova jejich.

¹⁹ Ale pravím: Zdaliž nepoznal Izrael toho? Ano první z nich Mojžíš řekl: Já k závisti vás přivedu skrze národ ten, kteréhož nemáte za lid můj; skrze lid nemoudrý k hněvu popudím vás.

²⁰ A Izaiáš směle dí: Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.

³ Nepoddali se totiž Boží spravedlnosti, protože Boží spravedlnost neznají a snaží se ustanovit svou vlastní spravedlnost.

⁴ Vždyť cílem Zákona je Kristus, k ospravedlnění každého věřícího.

⁵ Neboť Mojžíš píše o spravedlnosti, která je ze Zákona, toto: “Člověk, který dělá tyto věci, bude jimi živ.”

⁶ Spravedlnost z víry však mluví takto: “Neříkej ve svém srdci: ‘Kdo vystoupí do nebe?’ (to jest přivést Krista dolů),

⁷ anebo: ‘Kdo sestoupí do propasti?’ (to jest vyvést Krista z mrtvých).”

⁸ Co tedy říká? “Blízko tebe je slovo; ve tvých ústech a ve tvém srdci.” (To jest to slovo víry, které kážeme):

⁹ Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

¹⁰ Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke spasení.

¹¹ Vždyť Písmo říká: “Nikdo, kdo v něj věří, nebude zahanben.”

¹² Není totiž rozdílu mezi Židem a Řekem, neboť tentýž Pán všech je bohatý ke všem, kdo ho vzývají.

¹³ Neboť “každý, kdo by vzýval jméno Pána, bude spasen.”

¹⁴ Jak ale budou vzývat Toho, v něhož neuvěřili? A jak uvěří v Toho, o němž neslyšeli? A jak uslyší bez kazatele?

¹⁵ A jak budou kázat, jestliže nebyli posláni? Jak je napsáno: “Jak krásné jsou nohy zvěstujících pokoj, těch, kteří zvěstují dobré věci.”

¹⁶ Ale ne všichni uposlechli evangelium. Vždyť Izaiáš říká: “Pane, kdo uvěřil našemu kázání?”

¹⁷ Víra je tedy ze slyšení a slyšení skrze slovo Boží.

¹⁸ Říkám však: Cožpak neslyšeli? Vždyť přece: “Jejich hlas se roznesl po celé zemi a jejich slova do konců světa.”

¹⁹ Pravím však: Cožpak Izrael nepoznal? Vždyť první Mojžíš říká: “Vzbudím ve vás žárlivost kvůli těm, kdo nejsou národ; kvůli nemoudrému národu vás popudím k hněvu.”

²⁰ Izaiáš pak směle říká: “Dal jsem se najít těm, kteří mě nehledali; nechal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.”