Text copied!
CopyCompare
Nkomine Fal Ritɛlɛ́ - Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi - Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi 27

Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi 27:1-41

Help us?
Click on verse(s) to share them!
1Kɑi n símisi ɑí tonɛ rɛ kúninɔi kɑri yɛ́ lõ ɑrí nɛ Itɑlii sĩ, ɑpi Pɔɔli nɛ pikpɑniikɔ́ picɔ pinyinɛ kpísi ɑpi usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yuliisi ɑnipɛ-i wɑi. U Rɔm kutɔpilee kpɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Rɔm uyɔɔpi kutɔpilee kɛ́mɛɛ úyukɔɔ́ usɛ lɛ.
2Atirɑmiiti kuyu kɛ kúninɔi kpɛ̃ kɑri n lõ ɑku lééri kun Asii sitẽ ɑninɔi sinyɛrɛ kɑnɛi. Ari ku loni ɑri tɔ́mpɔ. Mɑsetuwɑɑni ukɔ́ unyinɛ yɛɛ Tɛsɑloniki-pɔ ń we ɑpi yɛ u séi rɛ Arisitɑriki yɛ pɛɛ kɛrɔ́mɛɛ welɛ.
3Ari liukóso Sitɔɔ kuyu tulu. Yuliisi yɛ pɛɛ Pɔɔli ńnɑrɛ wɑilɛ. Uu ncée u hɛ rɛ ukɛ́ upisɑnɛ rilóólú, un yɛ yo n lɑ, pikɛ́ fe pikɛ́ yɛ nɛ kutu u ricɔ.
4Kɑri kei n yisi tɔn tɔ́su, kuyɔ ɑku kɛrɔ́yu-mɛ̃ m pepuri, ɑri pɛɛ Siipuru kuwɛ́ɛ́ kpɛ̃ mɛ̃ kɛ kuyɔ ɑ́ku ń we tiki.
5Ari pɛɛ Silisii nɛ Pɑmfilii mɛnimɑɑ tɛ́ŋ́ ɑrí nɛ Lisii kɛteni-i Miiri kuyu tulu.
6Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ uu kei kúninɔi kucɔ kunyinɛ yɛnu kpɛɛ Alɛkisɑntiri n lééri kun Itɑlii-mɛ̃ sĩ. Uu kpɛ-i rɔ́ tɑni.
7Siyɑ́ɑ kulúi kɑri nnɑ́nnɑ́ri nɛ kúninɔi sɔ́nɛ. Íwɛ píimɑ kɑri li ɑri kɛlenɛ Kiniiti tulu. Kuyɔ ɑ́ku ŋmurɛi tɔkɛ́ lɛ̃ n tikilɛ̃ tɔkɛ́ nɛ kɛ́yu-mɛ̃ hɑ. Ari pɛɛ mɛsɛ Sɑlimonee kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɑpi yɛ n sée rɛ Kirɛɛti mɛcɑ́ɑ tiki.
8Ari íwɛ píimɑ le ɑrí nɛ rikóitimɛ kɑnɛi ɑrí nɛ kɛlõ kɛnyinɛ tulu. Pi yɛ kei sée rɛ Áninɔi-Kɛnyɛrɛ-Sɔnɛ. Lɑsee kuyu kɑí nɛ kɔlɛ̃.
9Ái kusɑ rɔ́ nɑ́ŋɑisɛ. Anɔ́ɔpɑhɑɑ kɛyɑɑ yɛ pɛɛ pitɔ́mpɔ mɑsilɛ. Kúninɔi pilonɛ nɛ ncée pinɔŋ́ yɛ́ fe ɑpí nɛ nkpɔ weri.
10Lɛ̃ nnyɑ kɛ Pɔɔli uu kúninɔi pikɛikɔ́ símisi ńsɔnɛ pikɛ́ kṍ. U pi mɑɑ rɛ: Pinɛ́sɑ́nɛ, nɛ yɛ̃ tɛ ntɔ́cée mmú pitiki yɛ́ nɛ nkpɔ rɔ́ kɑm. Kúninɔi nɛ ilũ kɑku n topori yɛ mɛyɑ̃ cɑɑinkɛɛnɛ. Ái nkpɑ́ni ilũ nɛ kúninɔi ŋmɑnɛ, ɑmɑ́ nɛ tɔ́ɔpi.
11Amɑ́ Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ uyɛ̃ uu kúninɔi utíkíí nɛ kuute nkɔ́ nɛ kutu n cɔlɛ̃ ɑi tɔ́su Pɔɔli nkɔ́ kuu ḿ mɑ.
12Ai kɔ yɑ́, ɑ́ninɔi kɛnyɛrɛ ɑ́kɛ pɛɛ́ nyɑḿ tɛ pikɛ́ kei nnyiyɛ píimɑ kumúŋɛ́-i siyɑ́ɑ wɑ. Kúninɔi pikɔ́ mɛyɑ̃ ɑpi pɛɛ lɛ̃ nnyɑ rɛ pi yɛ́ kei yisi. Pi lɛ̃ pɛɛ nɑ́ɑ́silɛ rɛ lin íye n we, pikɛ́ Kirɛɛti ɑninɔi kɛnyɛrɛ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Fenikisi tu, ɑ́ninɔi kɛnyɛrɛ kɛɛ ituŋɛ kɛlólɛ́ ɑwɛ́lɛ́ kɛtɛ́-mɛ̃ kɛ́yu pɑlɛnlɛ̃. Kei kɑpi lɑ pikɛ́ nnyiyɛ píimɑ kumúŋɛ́-i siyɑ́ɑ wɑ.
13Kɛ kúninɔi ɑku lɛ̃ n nyɛnu lin nɑ́ŋɑi, kɛyɔpi kɛnyinɛ ɑkɛ ituŋɛ kumii-mɛ̃ pepuri, ɑpi músu rɛ pi yɛ́ fe ɑpi nkpéni lɛ̃ kɑpi ń lɑ wɑi. Api pɛɛ kɛsɑ́u kɑpi yɛ nɛ kúninɔi n nyɛrɛsɛ sɑkɑɑ ɑpi ncée kpísi. Api míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɑpi yɛ n sée rɛ Kirɛɛti n kɑnɛi.
14Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, kuyɔ kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Erɑkilɔɔ ɑku míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ-mɛmpɔ pepuri nɛ ńnɑŋɛ.
15Ai kúninɔi kpɑ́ú lin nɛ tɔ́su, ɑ́i kunyɛrɛsɛ we. Ari mɛsɛ yɑ́ ɑí nɛ rɔ́ n tɔ́su.
16Ari míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ síńsɑ́pi kɛnyinɛ kɛkúrí tɔ́mpɔ. Pi yɛ kɛ̃ sée rɛ Kulotɑɑ. Ari pɛɛ nɑ́ɑ́si ɑrí nɛ fe ɑri kɛnɔ́ipi kɑpi yɛ nɛ pisoi n léisɛ lesɛ.
17Kúninɔi pikɛikɔ́ ɑpi kúninɔi kɛ́mɛɛ kɛ tɑmpɔ. Api pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ iŋmɛ pɑhɑɑnkɛɛ ɑpí nɛ kúninɔi kɔ́ɔ́nú. Iwɑmɛ ii pi wɑi rɛ ɑ́pi kɑpɛ hɑ Lipii mɛnimɑɑ ritimɛ rinyɛnɛtũ tinyinɛ rikɑm. Api pɛɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ mɑɑmɑɑ kpɛɛ kuyɔ n wɑi cɛpisɛ. Api nnɑ́nnɑ́ri n sɔ́nɛ pin kuyɔ tikilɛ̃.
18Kuyɔ ɑku lɛ̃ tɔ́ m pepu kun ḿpɑpɛ kpɑ́lɛ̃ ɑí nɛ rɔ́ weesi, ɑpi pɛɛ mɛsɛ ilũ kɛ kúninɔi ɑku n topori n hɑsu pin míni-i sɑriipɔ.
19Kɑi kɔ piweesi rinkpɑ́, ɑpi kúninɔi ikɛilũ inyinɛ pifóŋɛɛ kɑ́pɑ́ɑ́.
20Ai wɑi siyɑ́ɑ kulúi, ituŋɛ nɛ ɑwɑ́rɛpi ɑ́ɑ kúyɛnɛ wɑ, mɛyɔ mɛn lɛ̃ nɛ ńnɑŋɛ pepu, ɑri pɛɛ́ m músu rɛ ntɔ́kɔ́ yɛ tɛnɛlɛ.
21Ai nɑ́ŋɑi, tɔ́ úkɑ úu ilukɛ li. Pɔɔli uu pɛɛ yisi uu pisoi kɛcɔpɛ nyɛrɛ uu rɛ: Pinɛ́sɑ́nɛ, nɔn pɛɛ nnɛ́kɔ́ kutu rincɔ, tɔ yɛɛ pɛɛ Kirɛɛti-pɔ tonɛ ɑ́ri yɛ ɑ́sɑ́lɑ́ú píimɑ nnyɛ́ nɛ risɑ́nɛ tɔkɛ́ nɛ ilũ fóŋɛɛ.
22Lɛ̃ nnyɑ, kɛ́ nkpéni nɔ́ símisi ɑni rikíŋ tɑ́pisi ńsɔnɛ. Nɔ́ úkɑ úu kpinɛ. Kúninɔi ŋmɑnɛ kpɛɛ ɑ́sɑ́lɑ́ú wɑinɛ.
23Uléécɑɑ uyɛɛ nɛ́ n te nɛn kɔ u kɛisi Uleecɑɑtumɛ yɛ kɛsinɛ nkɛ́ kɛnɛ́mɛɛ kɑlɛ.
24Uu nɛ́ mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ, Pɔɔli! Pɔ Sesɑɑ kɛ́mɛɛ pitúhɑɑnɛ sinlɛ pɑ́í! Pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu n lɑ nnyɑ, u yɛ́ kɔ pipɔ́séncɔ nnɛ́í nfɑ́ɑ tíyɛ.
25Lɛ̃ nnyɑ, ɑni ikɑri wɑ, pinɛ́sɑ́nɛ. Nɛ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃ tɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ḿ mɑ kɑi lenɛ.
26Amɑ́ kuyɔ yɛ́ rɔ́ lesɛ ɑku míni kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ kɛtẽ kɛnyinɛ ritimɛ sɑ́.
27Kɑrí nɛ n wemɛ, sisinɛ kɛfi nɛ sinɑ kɑri lɛ̃ Metitɛrɑnee mɛnimɑɑ kɛ́mɛɛ wɑ, mɛyɔ mɛn tɔ́ kpɑ́úlɛ̃. Ai kɛsinɛcɔ kumúŋɛ́ kúninɔi pikɛikɔ́ wɑi yɑrɛ tɔ nɛ kɛtẽ kóimɑ kɛnyinɛ nnyɑ́ɑ̃ wɑlɛ.
28Api mɛ́ŋmɛ kɑpi yɛ nɛ míni mɛcímɑ́ ḿ musí kpísi ɑpi fóm, ɑpi yɛ́nu rɛ simɛtiri ɑfɛɛtɑɑni nɛ sisɛɛi kɑmɛ címú. Api kɛ́yu-mɛ̃ nyɔsɔ́pɔ ɑpi kɔ pimúŋɛ́ kpɑ́, ɑpi yɛ́nu simɛtiri sitɛ́ ɑ́si we ɑfɛɛtɑɑni.
29Api pɛɛ́ n wuru rɛ kúninɔi ɑ́ku kɑpɛ ɑpɑrɛcɑŋɑɑ ɑnyinɛ rikɑm. Api pɛɛ lɛ̃ nnyɑ sisɑ́u sinɑ kɑpi yɛ nɛ kúninɔi n nyɛrɛsɛ kɛpirɛ-mɛ̃ cɛpisɛpɔ, ɑpi pɛɛ m mɛ̃́ pin yɔɔnɛ rɛ likɛ́ weesi.
30Kúninɔi pikɛikɔ́ yɛ pɛɛ lɑlɛ pikɛ́ léepɔ pikɛ́ wuri. Lɛ̃ nnyɑ kɑpi kɛnɔ́ipi kɛ̃ kɑpi yɛ nɛ pisoi n léisɛ míni-i ricɛpisɛ ɑpi pɛɛ kpɑ́rɑ́ rɛ pi lɑlɛ pikɛ́ hɑ nɛ kɛsɑ́u kɛ́yu-mɛ̃ ku nyɛrɛsɛ.
31Pɔɔli uu Rɔm usɔ́ɔ́cɑ kpéẽ nɛ pisɔ́ɔ́cɑ picɔ mɑɑ rɛ: Pisoi pɛ̃ pinsɑ́ kúninɔi kɛ́mɛɛ n tonɛ, ɑ́ni nkpɔ-i mɛ́lelɛ mɑ́.
32Pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi pɛɛ mɛ́ŋmɛ mɛɛ kɛnɔ́ipi kɑpi yɛ nɛ n léisɛ m múílɛ̃ seḿ, ɑpi kɛ yɑ́ ɑkɛ lólu.
33Likɛ́ kɛlenɛ n weesi, Pɔɔli uu pinnɛ́í mɑɑ rɛ pikɛ́ ilukɛ li. Uu rɛ: Siyɑ́ɑ kɛfi nɛ sinɑ yɛ nsí kɑni nɛ mpɔ́ɔcɑɑi tũ nɔn mɛ̃́ ɑ́ni kɔ líkɑ li.
34Nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ɑni ilukɛ li. Li pisɛ rɛ nɔkɛ́ li nɔkɛ́ nɛ nfɑ́ɑ m mɑ́. Nɔ́ úkɑ nnyúpi ricuruu ńn ríyu kɛcɑ́ɑ́ wɛhɛnɛ.
35Kuu lɛ̃ ḿ mɑ, uu kukpɔ́nɔ́ kpísi, uu pinnɛ́í inipɛɛ-i Uléécɑɑ pɑkɑrɛ uu pɛɛ ku kpɔkɔ́ri uu pilukɛ kɑ́pɑ́ɑ́.
36Kei kɑpi pɛɛ pinnɛ́í ikɑri wɑ ɑpi ilukɛ le.
37Ntɔ́nɛ́í yɛ pɛɛ kúninɔi kpɛ-i wɑlɛ pisoi pílɛ pílɛ mɛtɛ́ nɛ kuwóó nɛ ɑfɛɛrɛ́ nɛ pikpuulũ (276).
38Kɛ ḿpɑ́ úye uu pilukɛ ḿ mɑsí uu lɛpu, ɑpi mɛlukɛpipi mɛɛ kúninɔi-i ń we n hɑsu pin mínimɑɑ-i sɑriipɔ rɛ kúninɔi kukɛ́ nkɑ́ripi fɑkɑsi.
39Kɑi n weesi, kúninɔi pikɛikɔ́ ɑ́pi kɛtẽ kɛ̃ ceri, ɑmɑ́ ɑpi kɛtɑɑ-pɔ kɛtenpɑmpi kɛnyinɛ yɛnupɔ nɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ kunyɛnɛ lɑii ɑí nɛ sĩ. Api pɛɛ rɛ pin n fe, pi yɛ́ wɑ kúninɔi ɑkú hɑ kei tɑsi.
40Lɛ̃ nnyɑ kɑpi sisɑ́u fénnɛ ɑpi mínimɑɑ-i sɑriipɔ. Api kɔ ɑ́ŋmɛ kɑpi yɛ nɛ kúninɔi kɛtíkíí m pɑɑsi fénnɛ. Api kɔ lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ kúninɔi kɛyu-mɛ̃ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ tórɛsi ɑpi síkɑ, kuyɔ ɑku pɛɛ kúninɔi n télɛ̃ lin nɛ kɛnyɛnɛpɑmpi kɛ̃-mɛ̃ sĩ.
41Amɑ́ ɑpi sĩ́ ɑpí hɑ ínisɑ̃ itɛ́ kɛpɑ́ɑ́pɑ́ɑ́ rinyɛnɛtũ tinyinɛ tɑkɑ́ri, kúninɔi riyu ɑri kei lompɔ ɑí tini síḿ, ɑ́i pɛɛ kunyɔ́kɔ-nyɔkɔ we. Ániwɑlɛ́ nɑŋɛ-nɑŋɛ ɑnyinɛ pɔ́ɔ pɛɛ kɛpirɛ-mɛ̃ ku n forɛsi.

Read Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi 27Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi 27
Compare Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi 27:1-41Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi 27:1-41