Skutky apoštolské 8:5-33

⁵Filip pak vešel do města Samaří a kázal tam Krista.

⁶A zástupy jednomyslně poslouchaly to, co Filip říkal, protože slyšely a viděly zázraky, které dělal.

⁷Nečistí duchové totiž vycházeli s velikým křikem ze mnohých, kteří je měli, a mnozí ochrnutí a chromí byli uzdraveni.

⁸A v tom městě nastala veliká radost.

⁹Jeden muž jménem Šimon však v tom městě předtím provozoval magii a ohromoval samařský lid, neboť říkal, že je někým velikým.

¹⁰Všichni, od nejmenšího až po největšího, ho poslouchali a říkali: “Tento je jistě ta veliká Boží moc!”

¹¹Poslouchali ho však proto, že je dlouhou dobu ohromoval svou magií.

¹²Když pak uvěřili Filipovi kážícímu o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se muži i ženy pokřtít.

¹³Tehdy uvěřil i sám Šimon, a když byl pokřtěn, držel se Filipa. A když viděl, jak se dějí veliká znamení a zázraky, žasl.

¹⁴Když pak apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana.

¹⁵Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha Svatého.

¹⁶(Na nikoho z nich totiž ještě nesestoupil, ale byli pouze pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.)

¹⁷Tehdy na ně vkládali ruce a oni přijímali Ducha Svatého.

¹⁸A když Šimon spatřil, že se Duch Svatý dává skrze vkládání rukou apoštolů, přinesl jim peníze

¹⁹se slovy: “Dejte i mě tu moc, aby každý, na koho vložím ruce, přijal Ducha Svatého!”

²⁰Petr mu však řekl: “Tvé peníze ať jdou s tebou do záhuby, protože ses domníval, že Boží dar lze získat za peníze!

²¹Nemáš podíl ani účast na této věci, protože tvé srdce není před Bohem upřímné.

²²Proto čiň pokání z této své špatnosti a pros Boha - snad ti ten úmysl tvého srdce bude odpuštěn.

²³Vidím tě totiž ve žluči hořkosti a v poutu nepravosti.”

²⁴Šimon tedy odpověděl: “Vy se za mě modlete k Pánu, aby na mě nepřišlo nic z toho, co jste říkali!”

²⁵Když tedy vydali svědectví a domluvili Pánovo slovo, vraceli se do Jeruzaléma a v mnoha samařských vesnicích kázali evangelium.

²⁶Potom mluvil Pánův anděl k Filipovi: “Vstaň a jdi k jihu na cestu, která vede z Jeruzaléma dolů do Gázy. Je to pustina.”

²⁷Vstal tedy a šel. A hle, muž z Etiopie, mocný komorník Kandaké, etiopské královny, který spravoval všechny její poklady a který se přijel do Jeruzaléma poklonit Bohu,

²⁸se právě vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše.

²⁹Duch tedy řekl Filipovi: “Jdi blíž a připoj se k tomu vozu.”

³⁰A když Filip přiběhl, uslyšel ho, jak čte proroka Izaiáše, a řekl: “Rozumíš snad tomu, co čteš?”

³¹A on řekl: “Jak bych mohl? Jedině, kdyby mě někdo vedl.” A prosil Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu.

³²A to místo v Písmu, které četl, bylo: “Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa.

³³Ve svém ponížení byl zbaven soudu a kdo vylíčí jeho rod? Vždyť jeho život je vzat ze země.”