Skutky apoštolské 7:1-38

¹Tehdy nejvyšší kněz řekl: “Je to tak?”

²A on řekl: “Bratři a otcové, slyšte: Bůh slávy se ukázal našemu otci Abrahamovi, když byl v Mezopotámii, předtím než se usadil v Cháranu,

³a řekl mu: ‘Vyjdi ze své země a ze svého příbuzenstva a pojď do země, kterou ti ukážu.’

⁴Tehdy vyšel ze země Chaldejců a usadil se v Cháranu. A když jeho otec zemřel, přestěhoval ho Bůh odtud do této země, ve které teď bydlíte.

⁵A nedal mu v ní dědictví ani jako šlápotu nohy, ale slíbil ji dát do vlastnictví jemu i jeho semeni po něm, když ještě neměl syna.

⁶Bůh tedy mluvil takto: ‘Tvoji potomci budou žít jako přistěhovalci v cizí zemi. Budou podrobeni do otroctví a bude se s nimi zle nakládat po čtyři sta let.

⁷Ale ten národ, kterému budouotročit, budu já soudit,’ řekl Bůh, ‘a potom vyjdou a budou mi sloužit na tomto místě.’

⁸A vydal jim smlouvu obřízky. Abraham tedy zplodil Izáka a osmého dne ho obřezal, Izák potom Jákoba a Jákob dvanáct patriarchů.”

⁹“Patriarchové pak žárlili na Josefa a prodali ho do Egypta, ale Bůh byl s ním.

¹⁰Vysvobodil ho ze všech jeho soužení a dal mu milost a moudrost před faraonem, egyptským králem, a ten ho ustanovil správcem nad Egyptem i nad celým svým domem.

¹¹Potom přišel na celou egyptskou i kananejskou zem hlad a veliké soužení a naši otcové nenalézali potravu.

¹²Když pak Jákob uslyšel, že v Egyptě je obilí, poslal tam naše otce poprvé;

¹³a podruhé se Josef dal svým bratrům poznat a tak byl farao seznámen s Josefovým rodem.

¹⁴Josef tedy poslal a zavolal k sobě svého otce Jákoba i celé své příbuzenstvo v počtu sedmdesáti pěti duší.

¹⁵Tak tedy Jákob sestoupil do Egypta a zemřel on i naši otcové.

¹⁶Potom byli přeneseni do Sichemu a pochováni v hrobě, který Abraham koupil za cenu stříbra od Emorových synů v Sichemu.”

¹⁷“Jak se však přibližoval čas zaslíbení, o kterém Bůh přísahal Abrahamovi, lid v Egyptě rostl a množil se,

¹⁸než povstal jiný král, který neznal Josefa.

¹⁹Ten nakládal s naším rodem lstivě a trápil naše otce, takže museli odkládat své novorozence, aby nezůstávali naživu.

²⁰V tom čase se narodil Mojžíš a byl velice krásný. Ten byl chován tři měsíce v domě svého otce,

²¹a když byl odložen, vzala si ho faraonova dcera a vychovala si ho jako syna.

²²Mojžíš pak byl vyučen vší moudrosti Egypťanů a byl mocný ve slovech i skutcích.

²³A když mu bylo čtyřicet let, přišlo mu na srdce, aby navštívil své bratry, syny Izraele.

²⁴A když uviděl jednoho, jak trpí bezpráví, zastal se ho, pomstil toho trápeného a Egypťana zabil.

²⁵Domníval se totiž, že jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze jeho ruku dává vysvobození, ale oni nerozuměli.

²⁶Ukázal se jim tedy i druhého dne, když měli potyčku a snažil se je usmířit slovy: ‘Muži, jste bratři! Proč ubližujete jeden druhému?’

²⁷Ten, který ubližoval bližnímu, ho však odstrčil se slovy: ‘Kdo tě nad námi ustanovil vůdcem a soudcem?’

²⁸Chceš mě snad zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?’

²⁹Mojžíš tedy kvůli tomu slovu utekl a bydlel jako přistěhovalec v midjánské zemi, kde zplodil dva syny.

³⁰Když se pak naplnilo čtyřicet let, ukázal se mu na poušti u hory Sinaj Pánův anděl v plameni hořícího keře.

³¹Když to Mojžíš uviděl, podivil se tomu vidění. A když přistupoval, aby se lépe podíval, zazněl k němu Pánův hlas:

³²‘Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.’ Mojžíš se tedy roztřásl a neodvažoval se podívat.

³³Tehdy mu Pán řekl: ‘Zuj obuv ze svých nohou, protože místo na němž stojíš, je svatá půda.

³⁴Viděl jsem zřetelně trápení svého lidu, který je v Egyptě; uslyšel jsem jejich sténání a sestoupil jsem, abych je vysvobodil. Proto nyní pojď, pošlu tě do Egypta.’

³⁵Toho Mojžíše, kterého zavrhli se slovy: ‘Kdo tě ustanovil vůdcem a soudcem?’, toho Bůh prostřednictvím anděla poslal jako vůdce a vysvoboditele, když se mu ukázal v keři.

³⁶Ten je vyvedl a dělal divy a zázraky v egyptské zemi, na Rudém moři i na poušti po čtyřicet let.”

³⁷“To je ten Mojžíš, který řekl synům Izraele: ‘Pán, váš Bůh, vám vzbudí z vašich bratrů Proroka jako mne; toho budete poslouchat.’

³⁸To je ten, který ve shromáždění na poušti stál mezi andělem, jenž k němu mluvil na hoře Sinaj, a našimi otci. Ten přijal živá slova, aby je dal nám.