Skutky apoštolské 4:8-33

⁸Tehdy jim Petr, naplněn Duchem Svatým, řekl: “Vůdcové lidu a starší Izraele:

⁹Poněvadž jsme dnes vyslýcháni pro dobrý skutek při nemocném člověku, kterým byl uzdraven,

¹⁰ať je známo vám všem i všemu lidu Izraele, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho stojí před vámi tento člověk zdravý.

¹¹To je ten ‘kámen, zavržený vámi staviteli, který se stal hlavním kamenem klenby’.

¹²A v nikom jiném není spasení, protože lidem není dáno jiné jméno pod nebem, v němž bychom měli být spaseni.”

¹³Když tedy viděli Petrovu a Janovu smělost a shledali, že jsou to neučení a prostí lidé, divili se a poznali na nich, že byli s Ježíšem.

¹⁴A když viděli toho člověka, který byl uzdraven, jak stojí s nimi, neměli, co by proti nim řekli.

¹⁵Poručili jim tedy, aby odešli z velerady ven, a radili se spolu.

¹⁶Říkali: “Co s těmi lidmi uděláme? Všem přebývajícím v Jeruzalémě je přece známo, že se skrze ně stal zjevný zázrak, a my to nemůžeme popřít.

¹⁷Aby se to ale mezi lidmi více nešířilo, důrazně jim pohrozme, aby v tom jménu už k žádnému člověku nemluvili.”

¹⁸Zavolali je tedy a přikázali jim, aby už vůbec nemluvili ani neučili v Ježíšově jménu.

¹⁹Petr a Jan jim však odpověděli: “Posuďte, zda je v Božích očích spravedlivé, abychom vás poslouchali více než Boha.

²⁰My totiž nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.”

²¹A když nenalézali nic, za co by je potrestali, znovu jim pohrozili a kvůli lidu je propustili; všichni totiž oslavovali Boha za to, co se stalo.

²²A tomu člověku, na kterém se stal ten zázrak uzdravení, bylo přes čtyřicet let.

²³Když tedy byli propuštěni, přišli ke svým a vyprávěli, co jim řekli velekněží a starší.

²⁴A když to bratři uslyšeli, pozvedli jednomyslně hlas k Bohu a řekli: “Hospodine, ty jsi Bůh, který stvořil nebe i zemi, moře i všechno, co je v nich,

²⁵který jsi ústy Davida, svého služebníka, řekl: ‘Proč se rozzuřily národy a lidé vymýšleli marnosti?

²⁶Králové země povstali a vládci se spolu shromáždili proti Pánu a proti jeho Pomazanému.’

²⁷A opravdu se proti tvému svatému služebníku Ježíši, kterého jsi pomazal, sešli Herodes a Pontský Pilát s pohany a lidem Izraele,

²⁸aby udělali to, co tvá ruka a tvá vůle předurčila, aby se stalo.

²⁹Nyní, Pane, pohleď na jejich výhrůžky a dej svým služebníkům mluvit tvé slovo se vší smělostí,

³⁰když budeš vztahovat svou ruku k uzdravování a k činění znamení a zázraků skrze jméno svého svatého služebníka Ježíše.”

³¹A když se modlili, zatřáslo se to místo, na kterém byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem Svatým a mluvili Boží slovo se smělostí.

³²To množství věřících pak mělo jedno srdce a jednu duši. Nikdo ani nenazýval nic z toho, co měl, svým vlastním, ale měli všechny věci společné.

³³Apoštolové vydávali velikou mocí svědectví o vzkříšení Pána Ježíše a veliká milost byla na nich všech.